V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Anders Knutsson Ångström a zaměříme se na jeho nejdůležitější a nejvýznamnější aspekty. Od jeho počátků až po jeho dnešní dopad se ponoříme do vyčerpávající analýzy Anders Knutsson Ångström a ponoříme se do jeho důsledků a rozsahu v průběhu času. Prostřednictvím této cesty se snažíme osvětlit Anders Knutsson Ångström a nabídnout komplexní a obohacující vizi pro všechny zájemce o získání větších znalostí o tomto tématu. Vydáme se tedy na vzrušující a odhalující cestu, která nám umožní pochopit důležitost Anders Knutsson Ångström v současné společnosti a její význam v různých oblastech každodenního života.
Anders Knutson Ångström | |
---|---|
![]() | |
Narození | 28. února 1888 Stockholm, ![]() |
Úmrtí | 27. října 1981 (ve věku 93 let) Stockholm, ![]() |
Místo pohřbení | Severní hřbitov (1982 – Desetiletí od 2010; 59°21′25″ s. š., 18°1′52″ v. d.) |
Alma mater | Uppsalská univerzita |
Povolání | fyzik, vynálezce a meteorolog |
Zaměstnavatel | Stockholmská univerzita |
Ocenění | International Meteorological Organization Prize (1962) |
Děti | Brit Ångström |
Rodiče | Knut Johan Ångström[1] |
Příbuzní | Anders Jonas Ångström (děd) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Anders Knutsson Ångström (* 28. února 1888 Stockholm, † 27. října 1981 Stockholm) byl švédský fyzik a meteorolog. Zabýval se zářením Slunce a atmosféry. Jeho děd byl Anders Jonas Ångström a jeho otec Knut Johan Ångström.
Narodil se v rodině Knuta Johana Ångströma a Hélène (Lèn) Elisabeth Pilo (1849–1943). Měl dva mladší bratry a sestru. Jeho ženou byla Ebba Anna Margareta (Anna-Greta) Montelius (1904–1999). Měl pět dětí.
V roce 1909 se stal bakalářem přírodních věd na Uppsalské univerzitě a v roce 1911 získal magisterský titul. Učil na Stockholmské univerzitě. Od roku 1945 byl vedoucím Meteorologického oddělení Švédského hydrometeorologického ústavu. Od roku 1949 do roku 1954 byl ředitelem Švédského hydrometeorologického ústavu. Zemřel 27. října 1981 ve Stockholmu.
Je mu připisován vynález pyranometru.
Od roku 1948 byl členem Královské akademie věd. V roce 1968 byl oceněn Rossbyho cenou.