Amalafrida

V tomto článku do hloubky prozkoumáme Amalafrida, téma/osobu/datum, které v posledních letech upoutalo pozornost a zájem mnoha lidí. Amalafrida byl předmětem debat, studií a výzkumů a jeho dopad na společnost/módu/zdraví byl významný. V tomto článku budeme analyzovat nejdůležitější aspekty Amalafrida, od jeho vzniku až po jeho současný vývoj, a prozkoumáme jeho vliv v různých oblastech. Prostřednictvím různých úhlů pohledu a odborných názorů se snažíme poskytnout komplexní a detailní pohled na Amalafrida s cílem obohatit znalosti a porozumění tomuto tématu/osobě/datu.

Amalafrida
vandalská královna
Narozenícca 460?
Úmrtí523 až 525?
ManželThrasamund
PotomciTheodahad
Amalaberga
RodAmalové
OtecTheodemir
MatkaEreleuva
PříbuzníTheodorich Veliký (bratr)
Teodenanda a Theodigisel[1] (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Amalafrida (cca 460? – 523 až 525?[2]) byla dcerou ostrogótského krále Theodemira a jeho konkubíny Ereleuvy[3]. Jejím bratrem byl Theodorich Veliký a jejím synem Theodahad, z nichž oba byli také ostrogótskými králi.

V roce 500 chtěl její bratr Theodorich upevnit svou moc nad Vandaly a tak zařídil manželský svazek Amalafridy s králem Vandalů Thrasamundem tím, že mu Amalafridu věnoval i s velkým věnem darem[4] k tomu Vandalům přidal i 5000 ostrótských bojovníků.[5] Poté, co její manžel Thrasamund zemřel se jeho nástupcem se stal Hilderich, který vydal rozkaz k návratu všech katolických biskupů z exilu, což se Amalafridě a ani vandalské šlechtě, která se přikláněla k ariánství nezamlouvalo, proto Amalafrida vyvolala vzpouru a na pomoc zavolala Maury, kteří se poté s přívrženci Hildericha utkali v bitvě u Capsy asi 300 mil na jih od hlavního města, na okraji libyjské pouště. V roce 523 Hilderich Amalafridu zajal a uvěznil ve snaze svrhnout ostrogótskou nadvládu mezi Vandaly. Její gotské vojáky zabil. Zemřela ve vězení, přesné datum jejího úmrtí je neznámé.[6]

Amalafrida měla dvě děti, výše uvedeného Theodahada a dceru Amalabergu,[3] která se provdala za krále Durynků Herminafrieda.

Reference

  1. ↑ Felix Dahn: Theodigisel. In: Allgemeine Deutsche Biographie, svazek 37. 1894.
  2. ↑ http://freepages.genealogy.rootsweb.ancestry.com/~havens5/p38058.htm Archivováno 23. 2. 2016 na Wayback Machine. (anglicky)
  3. ↑ a b WOLFRAM, Herwig. The Roman Empire and Its Germanic Peoples. : University of California Press, 1997. 361 s. Dostupné online. ISBN 9780520085114. Kapitola Genealogie. (anglicky) 
  4. ↑ ARNOLD, Jonathan J. Theoderic and the Roman Imperial Restoration. Cambridge University Press: , 2014. 350 s. Dostupné online. ISBN 978-1107054400. S. 168. (anglicky) 
  5. ↑ HEATHER, Peter. The Goths. : Wiley-Blackwell; New Ed edition, 1998. 378 s. Dostupné online. ISBN 978-0631209324. S. 231. (anglicky) 
  6. ↑ Peter Heather: The Goths, str. 248