Alois Jarnot

V tomto článku podrobně prozkoumáme téma Alois Jarnot a analyzujeme jeho důležitost, vývoj a relevanci v dnešní společnosti. Od jeho počátků až po současnou situaci se budeme zabývat různými aspekty, které kontextualizují význam Alois Jarnot dnes. Prostřednictvím holistické analýzy prozkoumáme různé přístupy a perspektivy týkající se Alois Jarnot a také jeho dopad na různé oblasti každodenního života. Podobně budeme zkoumat důsledky Alois Jarnot v současné společnosti, zvážíme-li jeho vliv na aspekty, jako je kultura, ekonomika, politika a technologie. Prostřednictvím tohoto článku se snažíme poskytnout komplexní a aktualizovanou vizi Alois Jarnot, abychom získali lepší porozumění a úvahy o jeho dopadu na naše životní prostředí.

Alois Jarnot
Narození16. června 1918
Těšín
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí15. září 1941 (ve věku 23 let)
Německo
Severní Porýní-VestfálskoSeverní Porýní-Vestfálsko Severní Porýní-Vestfálsko
Vojenská kariéra
HodnostSgt
Doba služby1939-1941
SloužilČeskoslovenské perutě v RAF (1940)
SložkaČeskoslovenská armáda, Československé exilové vojsko
Jednotka311. československá bombardovací peruť RAF
Válkydruhá světová válka
VyznamenáníČeskoslovenský válečný kříž 1939

Alois Jarnot (16. června 1918, Těšín – 15. září 1941) byl zadní střelec u 311. československé bombardovací perutě Royal Air Force, který zahynul při bojovém letu nad Německem.

Život

V Českém Těšíně bydlel na ulici Brandýská č.4. Zde vystudoval 4. třídy měšťanské školy. Následně 4. třídy vinařské školy zakončené maturitou. Uměl mimo svého rodného jazyka, ještě plynule slovem a písmem polsky a německy.

Z Protektorátu Čechy a Morava odešel pravděpodobně na přelomu roku 1938/1939. Studoval poddůstojnickou školu v Agde a to od 23. února do 15. prosince 1939. Dne 28. dubna 1939 byl zařazen jako vojín. Dne 23. září 1939 byl v Paříži odveden jako vojín aspirant k Francouzské cizinecké legii, kde se od května 1939 formovaly první československé jednotky.[1]

Při obsazení Francie Německem se s evakuovanými vojáky dostal do Anglie. kde se přihlásil k vznikající RAF. Zde mu bylo přiděleno osobní číslo 27-F-12-15.

Padl při operačním (bojovém) letu s letounem Wellington R1015 (KX-L) nad Německem. Dne 15. září 1941 odstartovaly bombardéry 311. bombardovací perutě k náletu na ponorkové doky v Hamburku. Letoun pilotoval Sgt Vilém Soukup, v posádce byli: druhý pilot Sgt Ján Miklošek, navigátor P/O Mojmír Sedláček, radiotelegrafista P/O Antonín Zimmer, přední střelec Zdeněk Babíček a zadní střelec Sgt Alois Jarnot. Při návratu (pravděpodobně) byl letoun sestřelen německým protiletadlovým dělostřelectvem.

Stroj dopadl na zem u Andervenne nedaleko německého Lingenu. Byl pohřben na lesním hřbitově v Reichswaldu u Kleve, v Severním Porýní-Vestfálsku.[2]

Pocty in memoriam

Vyznamenání

Pamětní desky

Odkazy

Reference

  1. ↑ VHU PRAHA. Výročí vytvoření 1. československé divize v roce 1940 . Dostupné online. 
  2. ↑ Portál CEVH. www.evidencevh.army.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-28. 
  3. ↑ Památník Obětem 2. světové války | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz . . Dostupné online. 
  4. ↑ Pomník Obětem 2. světové války | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz . . Dostupné online. 
  5. ↑ Pomník Obětem 2. světové války | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz . . Dostupné online. 

Externí odkazy