Alfred Hadek
V dnešním světě se Alfred Hadek stalo tématem velkého významu a zájmu jak na osobní úrovni, tak ve společnosti obecně. S rozvojem technologií a globalizací nabyla Alfred Hadek v našem každodenním životě nebývalého významu. V tomto článku podrobně prozkoumáme Alfred Hadek a jeho dopad na různé aspekty, od jeho vlivu na ekonomiku až po jeho roli v populární kultuře. Prostřednictvím hluboké a důkladné analýzy odhalíme záhady a složitosti kolem Alfred Hadek a poskytneme jasný a komplexní pohled na její význam v dnešním světě.
| Alfred Hadek | |
|---|---|
| Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1929 – 1935 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | KSČ KPD |
| Narození | 10. ledna 1898 Litobratřice  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 16. října 1975 (ve věku 77 let) Pentenried  Západní Německo |
| Národnost | Němci |
| Profese | politik |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Alfred Hadek (10. ledna 1898 Litobratřice[1] – 16. října 1975 Pentenried[2]) byl československý politik a poslanec Národního shromáždění republiky Československé za Komunistickou stranu Československa.
Biografie
Podle údajů k roku 1930 byl profesí kovodělníkem v Šumburku nad Desnou.[3]
V parlamentních volbách v roce 1929 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění.[4] V listopadu 1931 se účastnil Frývaldovské stávky, kdy měl údajně povzbuzovat dělníky pochodující do Frývaldova k tomu, aby napadli četnictvo, které jim v Dolní Lipové zahradilo cestu. K napadení četníků stávkujícími skutečně došlo (pomocí holí a kamení) a incident skončil střelbou, při které zemřelo šest dělníků na místě a další dva později v nemocnici.[5] Dalších několik dělníků bylo těžce zraněno. Dne 4. června 1933 se Hadek společně se senátorem Josefem Pilzem ve Mšeně nad Nisou účastnil nepovolené demonstrace v rámci tzv. komunistického dne mládeže.[6] Nešlo jen o jejich účast, byli podezřelí, že tuto demonstraci přímo vyprovokovali.[6] Shromážděné demonstranty rozehnalo četnictvo. Senát Národního shromáždění následně vydal Josefa Pilze k trestnímu stíhání.[6] Zda byl nějak vyšetřován či postihován i Hadek, není zřejmé. Nicméně aktivní účast komunistických poslanců či senátorů na podobných akcích bývala tehdy poměrně běžná, stejně jako jejich následné vyšetřování a stíhání.
Po mnichovském záboru Sudet emigroval do Velké Británie. Zde byl členem skupiny okolo Gustava Beuera. Zhruba od roku 1943 byl členem sdružení Sudetendeutscher Ausschuss-Vetretung der demokratischen Deutschen aus der CSR. V roce 1945 se vrátil do Československa, roku 1947 se vystěhoval do Západního Německa. V Bavorsku byl funkcionářem Komunistické strany Německa a členem jejího zemského vedení.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Litobratřice
- ↑ a b Politik, Wirtschaft, Öffentliches Leben. . books.google.cz . Dostupné online. (německy)
- ↑ 41. schůze, přípis volebního soudu . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online.
- ↑ Alfred Hadek . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online.
- ↑ Historický ústav AV ČR: Biografický slovník: HADEK Alfred. Dostupné online
- ↑ a b c Senát Národního shromáždění republiky Československé: Zpráva imunitního výboru o žádosti okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 16. července 1933 č. j. T. IX. 804/33 za souhlas k trestnímu stíháni senátora Josefa Pilze pro přestupek § 2, 19 shromažďovacího zákona (č. j. 9516/33 předs.)