V tomto článku prozkoumáme téma Alexander Ač a ponoříme se do jeho důležitosti v různých kontextech. Alexander Ač byl v průběhu času předmětem zájmu a debat a jeho vliv byl vidět v různých oblastech, od populární kultury po vědu a politiku. V průběhu historie hrál Alexander Ač významnou roli ve společnosti a jeho význam je patrný i dnes. Prostřednictvím tohoto článku budeme analyzovat mnoho aspektů Alexander Ač, jeho dopad na naše životy a jak se v průběhu let vyvíjel.
Mgr. Alexander Ač, Ph.D. | |
---|---|
![]() | |
Narození | 4. listopadu 1980 (44 let) Jablonec nad Nisou |
Alma mater | Univerzita Pavla Jozefa Šafárika v Košicích Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích |
Obory | fyziologie rostlin a globální oteplování |
Web | https://twitter.com/Lacertko |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Alexander Ač (* 4. listopadu 1980, Jablonec nad Nisou) je český vědec, zabývající se mj. ekologickou fyziologií rostlin a současnými globálními změnami klimatu.
Vystudoval obor environmentálni ekologie na univerzitě Pavla Jozefa Šafárika v Košicích.[1] Doktorát obhájil v roce 2011 na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích a Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, kde nadále pracuje. Hostoval na univerzitách v Antverpách a ve Freiburgu.[2][3]
Od roku 2013 je členem Vědeckého klimatického fóra a od roku 2014 předsedou Národního komitétu Mezinárodního programu geosféra-biosféra.[4] Je také členem Stínové uhelné komise, neoficiálního paralelního orgánu k vládní Uhelné komisi, která se skládá převážně z politiků a ne vědců.[5]
Jeho odborným zaměřením je ekologická fyziologie rostlin, globální změna klimatu, zobrazovací a nezobrazovací fluorimetrie, zobrazovací a nezobrazovací spektroskopie a využití rychle rostoucích dřevin v energetice.[3]