V dnešním světě je Alegranza problém, který ve společnosti získal velký význam a významně ovlivňuje různé aspekty každodenního života. Od svého vzniku vzbuzuje Alegranza rostoucí zájem a vyvolává intenzivní debaty v různých oblastech, které se dnes staly klíčovým tématem diskusí. Abychom lépe porozuměli Alegranza a jeho vlivu na svět, je nezbytné analyzovat jeho různé dimenze a prozkoumat různé perspektivy, které v tomto ohledu existují. Proto se v tomto článku ponoříme do světa Alegranza, prozkoumáme jeho původ, vývoj a dopad na dnešní společnost.
Alegranza | |
---|---|
![]() | |
![]() ![]() Alegranza | |
Stát | ![]() |
Topografie | |
Zeměpisné souřadnice | 29°23′34″ s. š., 13°30′33″ z. d. |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Alegranza je neobydlený ostrov v Atlantském oceánu, nejsevernější z Kanárských ostrovů.[1] Patří k obci Teguise v Provincii Las Palmas a je v soukromém vlastnictví. Ostrov je součástí přírodního parku souostroví Chinijo. Hnízdí zde buřňák šedý.[2]
Alegranza má rozlohu 10,2 km².[3] V jižní části se nachází vyhaslá sopka s nadmořskou výškou 289 metrů, severní část je rovinatá a pokrytá pískem. Na východním pobřeží se nachází maják Faro de Punta Delgada z roku 1865, vysoký patnáct metrů.
Název ostrova znamená ve španělštině „radost“. Podle místní pověsti mořeplavec Jean de Béthencourt tímto pojmenováním vyjádřil své pocity při spatření ostrova.[4]