Albertina Frederika Bádensko-Durlašská

Albertina Frederika Bádensko-Durlašská
Narození	3. července 1682 Durlach
Úmrtí	22. prosince 1755 (73 let) Hamburk
Manžel	Kristián August Holštýnsko-Gottorpský
Potomci	Adolf I. Fridrich Fridrich August I. Oldenburský Johana Alžběta Holštýnsko-Gottorpská
Dynastie	Zähringenové
Otec	Fridrich VII. Bádensko-Durlašský
Matka	Augusta Marie Holštýnsko-Gottorpská
Příbuzní	Kateřina Bádensko-Durlašská, Johana Alžběta Bádensko-Durlašská, Karel Vilém Bádensko-Durlašský a Kryštof Bádensko-Durlašský (sourozenci) Karel XIII., Gustav III. Švédský[1], Frederik Adolf, vévoda z Östergötlandu, Žofie Albertina Švédská, son of von Holstein-Gottorp[2], Adolf Fredriksson a Lolotte Forssberg (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Albertina Frederika Bádensko-Durlašská (3. července 1682 – 22. prosince 1755) byla německou princeznou. Narodila se jako dcera Fridricha VII. Bádensko-Durlašského a August Marie Holštýnsko-Gottorpské.

Albertina se 2. září 1704 provdala za Kristiána Augusta Holštýnsko-Gottorpského, knížete z Eutinu.

V roce 1726 ovdověla a její nejstarší syn se stal panovníkem. O rok později zemřel bezdětný a Albertinin mladší syn Adolf Fridrich nastoupil na trůn. Adolf Fridrich byl nezletilý, ale bylo mu dovoleno vládnout "s matčinou podporou" a vedením. Albertina mu také dala své vlastní statky Stendorf, Mönch-Neversdorf a Lenzahn.

Přes svou babičku, Kristýnu Magdalenu Zweibrückenskou, sestru Karla X. Švédského, byla Albertina potomkem švédských králů. Její syn Adolf byl v roce 1743 zvolen dědicem švédského trůnu.

• 1. Hedvika Žofie Augusta (9. 10. 1705 Schleswig – 4. 10. 1764), od roku 1750 abatyše z Herfordu
• 2. Karel Augustus (26. 11. 1706 Schleswig – 31. 5. 1727 Petrohrad), protestantský biskup v Lübecku, byl zasnoubený s velkokněžnou Alžbětou Petrovnou
• 3. Frederika Amálie (12. 1. 1708 Schleswig – 19. 1. 1782 Quedlinburg), jeptiška v Quedlinburgu
• 4. Anna (3. 2. 1709 Schleswig – 2. 2. 1758 Tonna)
  • ⚭ 1742 Vilém Sasko-Gothajsko-Altenburský (12. 3. 1701 Gotha – 31. 5. 1771 Tonna)
• 5. Adolf I. Fridrich (14. 5. 1710 Schleswig – 12. 4. 1771 Stockholm), kníže-biskup lübecký v letech 1727–1750, švédský Riksdag si jej zvolil za nástupce švédského trůnu, a po smrti bezdětného krále Frederika I. nastoupil roku 1751 na trůn
  • ⚭ 1744 Luisa Ulrika Pruská (24. 7. 1720 Berlín – 16. 7. 1782, Svartsjö)
• 6. Fridrich August I. Oldenburský (20. 9. 1711 Schleswig – 6. 7. 1785 Oldenburg), vévoda oldenburský od roku 1774 až do své smrti
  • ⚭ 1752 Ulrika Frederika Vilemína Hesensko-Kasselská (31. 10. 1722 Kassel – 28. 2. 1787 Eutin)
• 7. Johana Alžběta Holštýnsko-Gottorpská (24. 10. 1712 – 30. 5. 1760 Paříž)
  • ⚭ 1727 Kristián August Anhaltsko-Zerbstský (29. 11. 1690 Dornburg – 16. 3. 1747 Zerbst), polní maršál, princ askánský, kníže Anhaltsko-zerbstský a Anhaltsko-dornburský
• 8. Vilém Kristián (20. 9. 1716 – 26. 6. 1719)
• 9. Fridrich Konrád (12. 3. 1718 – 1719)
• 10. Jiří Ludvík (16. 3. 1719 Eutin – 7. 9. 1763 Kiel), polní maršál
  • ⚭ 1750 Žofie Šarlota Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Beckská (31. 12. 1722 Gładysze – 7. 8. 1763 Hamburk)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Margravine Albertina Frederica of Baden-Durlach na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Albertina Frederika Bádensko-Durlašská na Wikimedia Commons