V dnešním světě získal Albert Marenčin nebývalý význam. Od svého vzniku Albert Marenčin ovlivnil základní aspekty společnosti, ekonomiky a kultury. V tomto článku do hloubky prozkoumáme roli Albert Marenčin v současném kontextu, analyzujeme jeho příčiny, důsledky a možná řešení. Prostřednictvím různých úhlů pohledu a případových studií se budeme snažit porozumět dosahu a vlivu Albert Marenčin v různých oblastech a také jeho potenciálu změnit svět v budoucnosti.
Albert Marenčin | |
---|---|
Narození | 26. července 1922 Bystré |
Úmrtí | 9. března 2019 (ve věku 96 let) Bratislava |
Povolání | spisovatel, básník, esejista, scenárista, dramaturg, výtvarník, překladatel a kritik, patafyzik |
Témata | próza, poezie, výtvarné umění, překlady z francouzštiny, filmová scenáristika a filmová dramaturgie |
Ocenění | rytíř Řádu umění a literatury, rytíř Národního řádu za zásluhy |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Albert Marenčin (26. července 1922 Bystré – 9. březen 2019 Bratislava[1]) byl slovenský spisovatel – prozaik, básník, esejista, scenárista, dramaturg, výtvarník, překladatel a kritik.
Vystudoval filosofickou fakultu na Slovenské univerzitě v Bratislavě a po ukončení studia v roce 1944 se aktivně zúčastnil Slovenského národního povstání. Po skončení druhé světové války pracoval jako redaktor v deníku Národná obroda, později pokračoval ve studiu v Paříži. V letech 1949–1972 pracoval v různých funkcích v Československém státním filmu (lektor, dramaturg, scenárista a jiné). V roce 1972 byl v průběhu normalizace z politických důvodů propuštěn z práce nesměl publikovat. Až do odchodu do důchodu (v roce 1987) pracoval ve Slovenské národní galerii. Od roku 1965 je členem patafyzického hnutí v Paříži, od roku 1977 členem Surrealistické skupiny v Československu, jejíž časopis Analogon spoluzaložil v roce 1969.
Psát začal už v době svých vysokoškolských studií, kdy napsal své první rozhlasové hry a první román. Svojí tvorbou se řadí mezi pokračovatele surrealistického hnutí, je autorem próz s tematikou druhé světové války a filmových scénářů podle literárních předloh. Kromě vlastní tvorby se také věnoval překladům z francouzštiny. Jako výtvarník se věnoval i tvorbě koláží, výtvarné historii a kritice (Košický pustovník).
Z francouzštiny
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Albert Marenčin na slovenské Wikipedii.