V tomto článku prozkoumáme Albertův kanál z různých úhlů pohledu, analyzujeme jeho dopad na dnešní společnost a jeho význam v historii. S kritickým a objektivním pohledem se budeme zabývat nejdůležitějšími aspekty souvisejícími s Albertův kanál, ponoříme se do jeho původu, vývoje a vývoje v průběhu času. Prostřednictvím důkladné analýzy odhalíme různé koncepty a teorie, které se točí kolem Albertův kanál, s cílem poskytnout komplexní pochopení jeho důležitosti v současném kontextu. Kromě toho prozkoumáme důsledky a účinky, které má Albertův kanál v různých oblastech, a umožníme tak širokou a podrobnou představu o jeho dnešním významu.
Albertův kanál | |
---|---|
Mapa trasy kanálu. | |
Základní informace | |
Délka toku | 129,5 km |
Světadíl | Evropa |
Pramen | |
Lutych | |
Ústí | |
Antverpy | |
Protéká | |
![]() | |
Geodata | |
OpenStreetMap | OSM, WMF |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Albertův kanál (nizozemsky Albertkanaal, francouzsky Canal Albert) je kanál nacházející se v severovýchodní Belgii. Je pojmenován po belgickém králi Albertu I. Leží mezi městy Antverpy a Lutych a spojuje řeky Máza a Šelda. Jeho hloubka je 3,4 metru, volná výška 6,7 metru (která je na celém kanálu zvyšována na 9,1 metru). Kanál se táhne v délce 129,5 kilometru.
Mezi Antverpami a Lutychem je výškový rozdíl 56 metrů. Na kanálu se nachází 6 plavebních komor, které jsou zapotřebí k překonání tohoto výškového rozdílu. Pět plavebních komor, mající výškový rozdíl 10 metrů, se nachází v Genku, Diepenbeeku, Hasseltu, Kwaadmechelenu a Olenu. Šestá plavební komora má výškové převýšení 5,45 metru a nachází se ve Wijnegemu.
Ještě v roce 1930, kdy se začal kanál kopat, trvala cesta mezi Antverpami a Lutychem 7 dní, po dokončení roku 1939 se tento čas zkrátil na 18 hodin. Poprvé byl kanál použit roku 1940, ale v důsledku 2. světové války se naplno začal využívat až roku 1946.
Během druhé světové války kanál tvořil obrannou linii. Roku 1944 byl však kanál zajištěn kanadskou 2. divizí a přemostěn. Po dokončení kanálu Rýn–Mohan–Dunaj v roce 1992 je možné, aby čluny pluly z Antverp až do Černého moře.
Kanál byl původně projektován pro lodě vážící 2 000 tun a ročním přepravním objemem 15 miliónů tun, ale roku 1969 již roční objem přepraveného nákladu dosahoval 40 miliónů tun. V roce 1997 byly dokončeny práce na rozšíření kanálu a průplav tak byl přizpůsoben i pro lodě s nákladem nad 9 tisíc tun.
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Albert Cana na anglické Wikipedii, Albert-Kanal na německé Wikipedii a Canal Albert na francouzské Wikipedii.