V posledních desetiletích je Albánská armáda předmětem rostoucího zájmu výzkumníků, akademiků a odborníků z různých oblastí. Dopad Albánská armáda na moderní společnost je nepopiratelný, jeho důsledky sahají od ekonomické po kulturní sféru, včetně oblasti zdraví a technologií. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Albánská armáda a analyzujeme jeho vliv na různé aspekty našeho každodenního života. Od své role při utváření identit až po účast na rozvoji obchodních strategií se Albánská armáda stal relevantním tématem, které si zaslouží být prozkoumáno z více úhlů pohledu. Prostřednictvím analýzy Albánská armáda se snažíme osvětlit jeho důsledky a odhalit jeho složitost, abychom lépe porozuměli jeho roli v současném světě.
Albánská armáda (Albanian: Forcat e Armatosura të Republikës së Shqipërisë (FARSH)) je součástí ozbrojených sil Albánie a byla zformována po vyhlášení nezávislosti v roce 1912. Spojené velitelství albánské armády se nachází v městě Drač. Spojené velení zahrnuje všechny operační jednotky Albánského námořnictva, letectva, brigády rychlého nasazení a oddílu comandos.
V roce 1939 byla Albánie obsazena italskou armádou. Po osvobození Albánie patřila do východního bloku. V roce 1955 vstoupila do Varšavské smlouvy. 13. září 1968 z paktu vystoupila na protest proti okupaci Československa. Fakticky však ukončila aktivní členství už v roce 1962, kdy Enver Hodža odmítl Chruščovovu koncepci mírového soupeření se Západem.
Později se Albánie orientovala na komunistickou Čínu, a odebírala zbraně od ní. Díky izolacionismu a obavám ze sovětské invaze, byly albánské pozemní síly předimenzovány a vynakládaly se velké výdaje na jejich udržování. Podporou byla rozsáhlá síť statisíců malých bunkrů po celé zemi. Tento koncept gerilového boje byl převzat od Čínské lidové armády.
V devadesátých letech prošla albánská armáda výraznou reformou. Během Války v Kosovu poskytla Albánie přístřeší tisícům kosovských uprchlíků a intenzivně spolupracovala s NATO řešení tohoto konfliktu. Albánští vojáci se zúčastnili stabilizační mise SFOR v Bosně a Hercegovině a také operací ISAF v Afghánistánu. Po rozsáhlé modernizaci armády se v roce 2008 Albánie stala členem NATO.