Tento článek se bude věnovat tématu Alžírská smlouva, které v poslední době vyvolalo velký zájem a kontroverze. Alžírská smlouva je téma, které zaujalo pozornost odborníků, akademiků i široké veřejnosti díky své relevanci a dopadu na různé aspekty každodenního života. Prostřednictvím podrobné analýzy budou prozkoumány důsledky, výzvy a možná řešení související s Alžírská smlouva s cílem nabídnout kompletní a vyvážený pohled na toto téma. Kromě toho budou prezentovány různé názory a diskuse, které se kolem Alžírská smlouva objevily, s cílem poskytnout čtenáři širokou a obohacující vizi tohoto tématu.
Alžírská smlouva je irácko-íránská mezinárodní smlouva uzavřená 6. března 1975 a upravující průběh státní hranice mezi oběma státy.
Chúzistán podle ní připadl Íránu (hranici tvoří linie nejhlubšího dna řeky Šatt al-Arab), který musel vrátit tři ostrovy v Hormuzském průlivu, jichž se zmocnil v roce 1971, a současně se zavázal, že přestane podporovat irácké Kurdy. Irácká strana jednostranně oznámila 17. září 1980 její zrušení. Po skončení irácko-íránské války byla roku 1990 její platnost obnovena.