Akolština

V tomto článku prozkoumáme dopad Akolština na rozsah _var2. Od svých počátků až po současnou evoluci hrál Akolština klíčovou roli v _var2 a generoval významné změny v různých aspektech naší společnosti. Postupem času se Akolština stal předmětem debat, analýz a studií v mnoha oborech, což nám umožnilo lépe porozumět jeho vlivu a dosahu. Prostřednictvím tohoto článku se snažíme podrobně analyzovat, jak Akolština transformoval a formoval _var2, a také identifikovat výzvy a příležitosti, které představuje v současném prostředí.

Akolština
Leb Acoli, Leb Lwo
Území kmene Akolů vyznačené na mapě Ugandy a Jižního Súdánu
Území kmene Akolů vyznačené na mapě Ugandy a Jižního Súdánu
RozšířeníUgandaUganda Uganda, Jižní SúdánJižní Súdán Jižní Súdán
Počet mluvčíchokolo 1, 5 milionu[1]
Klasifikace
Písmolatinka
Postavení
Regulátornení stanoven
Úřední jazyknení úředním
Kódy
ISO 639-1není
ISO 639-2není
ISO 639-3ach
Ethnologueach
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Akolština (též ačolština nebo acholi, akolsky Leb Acoli nebo Leb Lwo) je jazyk kmene Akolů (Ačolů). Území kmene se nachází v severní Ugandě (distrikty Gulu, Kitgum, Amuru, Lamwo, Agago, Nwoya, Omoro a Pader), částečně ovšem zasahuje také na území Jižního Súdánu. Počet mluvčích v Ugandě se odhaduje na 1, 5 milionu, počet mluvčích v Jižním Súdánu jen na zhruba 25 tisíc.[2]

Akolština se řadí do velké jazykové rodiny nilosaharských jazyků (existenci této velké jazykové rodiny je ovšem některými lingvisty zpochybňována). V rámci nilosaharských jazyků se řadí do podskupin východosúdánských jazyků, jižních východosúdánských jazyků, nilotických jazyků, západních nilotických jazyků, jazyků luo a jižních jazyků luo. Někdy bývá akolština označována jako dialekt, je totiž velmi blízká a do značné míry srozumitelná s některými s ostatními jazyky v regionu, především s alurštinou, jazykem jednoho ze sousedních kmenů Akolů. Alurština a akolština sdílí okolo 90% slovní zásoby.[3]

V akolštině byla sepsána kniha Píseň Lawiny (akolsky Wer pa Lawino), poema spisovatele Okot p'Biteka, která je jednou z nejdůležitějších afrických literárních děl ve formě poezie. Pokračování poemy, Song of Ocol, p'Bitek ovšem sepsal v angličtině.[4]

Ukázka

Ukázka z článku o Africe z akolského Wikimedia Inkubátoru Wikipedie:

„ En aye kabedo ma rwom me dongo lobo ocakke iye. I kine ka cencwari me 19, lobe me Ulaya gubedo ka loc i kom pol pa Afrika. Kwanyo lobo Afrika oyabe i kine ka mwaka 1950 nio wa i mwaka 1975. “

Český překlad:

„ Je to místo, kde začala civilizace. Do poloviny 19. století evropské země kolonizovaly většinu Afriky. Osvobozenecký boj v Africe trval od roku 1950 do roku 1975. “
Video ukazující muže mluvícího akolsky

Odkazy

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Acholi dialect na anglické Wikipedii.

Reference

  1. ↑ Ethnologue
  2. ↑ Acholi | Acholi Tribe, Northern Uganda, Cultural Traditions | Britannica. www.britannica.com . . Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Glottolog 5.1 - Acoli. glottolog.org . . Dostupné online. 
  4. ↑ P'BITEK, Okot. Song of Lawino & Song of Ocol. : Heinemann 164 s. Dostupné online. ISBN 978-0-435-90266-7. (anglicky) Google-Books-ID: ThkkzEz5R6oC. 

Externí odkazy