V dnešní době je Akkalská sámština téma, které v dnešní společnosti získává stále větší význam. Po léta se stala předmětem zájmu odborníků i laické veřejnosti. Jeho dopad se projevuje různými způsoby, od osobní až po globální úroveň, a vyvolal debaty a úvahy o jeho důsledcích. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Akkalská sámština a analyzujeme jeho důležitost v různých kontextech s cílem nabídnout úplnou a poučnou vizi tohoto tématu, které je dnes tak aktuální.
Akkalská sámština (ču'kksuâlis ) | |
---|---|
Rozšíření | poloostrov Kola, Rusko |
Počet mluvčích | mrtvý jazyk |
Klasifikace | |
Písmo | cyrilice |
Postavení | |
Regulátor | není stanoven |
Úřední jazyk | není úředním |
Kódy | |
ISO 639-1 | není |
ISO 639-2 | není |
ISO 639-3 | sia |
Ethnologue | sia |
Wikipedie | |
není | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Akkalská sámština je mrtvý východosámský jazyk z ugrofinské větve uralské jazykové rodiny. Její poslední mluvčí, Marja Sergina, zemřela 29. prosince 2003.[1][2] Dodnes však žije v této oblasti zhruba stovka Akkalských Sámů.[1]
Akkalská sámština má dvě mluvnická čísla (jednotné a množné) a 8 pádů: nominativ, genitiv-akuzativ, partitiv, dativ-illativ, lokativ, essiv, komitativ a abessiv. U sloves rozlišuje pouze tři způsoby (indikativ, imperativ, kondicionál; potenciál již vymizel) a čtyři časy (přítomný, předpřítomný, minulý, předminulý).
Akkalská sámština | Česky |
ыхт | jeden |
куоһт | dva |
коум | tři |
нелль | čtyři |
витт | pět |
кутт | šest |
киһччем | sedm |
каһц | osm |
ахц | devět |
лоһкь | deset |