Ajak

V dnešním článku se ponoříme do fascinujícího světa Ajak. Od svých počátků až po dopad na moderní společnost je Ajak pro mnohé předmětem zájmu a kontroverze. V průběhu let se Ajak vyvíjel a přizpůsoboval kulturním a technologickým změnám a zanechal hlubokou stopu v historii. Prozkoumáme nejdůležitější aspekty Ajak, od jeho vlivu na populární kulturu až po jeho důsledky ve vědecké oblasti. Připojte se k nám na této vzrušující cestě za poznáním všeho, co souvisí s Ajak.

Možná hledáte: Ajka.
Ajak
Ajak – znak
znak
Ajak – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Časové pásmo+1
StátMaďarskoMaďarsko Maďarsko
ŽupaSzabolcs-Szatmár-Bereg
OkresKisvárda
Administrativní děleníFaluderék, Nagyajak, Kisajak, Tótvég
Ajak
Ajak
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha24,8 km²
Počet obyvatel3 237 (2024)[1]
Hustota zalidnění130,7 obyv./km²
Správa
Statusměsto
StarostaKerekes Miklós
Vznik1270
Oficiální webajak.hu
Telefonní předvolba45
PSČ4524
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ajak (ukrajinsky Айяк, Ajjak) je město ve východním Maďarsku v župě Szabolcs-Szatmár-Bereg, spadající pod okres Kisvárda. Nachází se asi 35 km jihozápadně od Nyíregyházy. V roce 2015 zde žilo 3 730 obyvatel. Podle údajů z roku 2001 zde bylo 98 % obyvatel maďarské a 2 % romské národnosti.

Nejbližšími městy jsou Demecser, Dombrád a Kisvárda. Poblíže jsou též obce Anarcs, Berkesz, Nyírbogdány, Nyírtass, Nyírtura, Pátroha, Rétközberencs, Sényő a Székely.

Historie

První písemná zmínka o městě pochází z roku 1270, kdy bylo zmiňováno jako Ayac. Během turecké okupace bylo město téměř vylidněno, až v 18. století osídlili znovu město Slováci a Maďaři z oblasti dnešní župy Heves. V té době byl Ajak rozdělen na čtyři menší obce: Faluderék, Nagyajak, Kisajak a Tótvég.

V 19. století, během let 1831 a 1873 propukla v Ajaku epidemie cholery.

Status města získal Ajak 15. července 2013.

Partnerská města

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ajak (település) na maďarské Wikipedii.

  1. Magyarország helységnévtára. Hungarian Central Statistical Office. 23. září 2024. Dostupné online. .

Externí odkazy