Ahmose II.
V současnosti je Ahmose II. tématem, které upoutalo pozornost lidí po celém světě. Ať už kvůli svému významu v dnešní společnosti, jeho dopadu na životy lidí nebo jeho roli v historii, Ahmose II. vyvolal neustálou debatu a podnítil zájem výzkumníků, odborníků i obyčejných lidí. V tomto článku prozkoumáme téma Ahmose II. do hloubky, analyzujeme jeho různé aspekty, jeho důsledky ve společnosti a jeho význam v dnešním světě. Prostřednictvím obohacujícího a podrobného přístupu se budeme snažit lépe porozumět tomu, co je Ahmose II., proč je důležitý a jak ovlivňuje náš každodenní život.
| Ahmose II. | ||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Amasis | ||||||||||||||
 Busta faraona Amasise | ||||||||||||||
| Doba vlády | 570–526 př. n. l.[1] | |||||||||||||
| Rodné jméno |
| |||||||||||||
| Trůnní jméno |
| |||||||||||||
| Horovo jméno |
| |||||||||||||
| Semenmaat (Upevňuje řád Maat) | ||||||||||||||
| Jméno obou paní |
| |||||||||||||
| Zlatý Hor |
| |||||||||||||
| Manželky | Ladice (původem z Kypru), Tentkheta, (matka Psammitka III.), Nakhtubasterau, Chedebnitjerbone II. | |||||||||||||
| Potomci | Psammetik III. , Pasenenkhonsu ', Ahmose (D), Tashereniset II., Nitocris II. | |||||||||||||
| Otec | neznámý | |||||||||||||
| Matka | Tashereniset I. | |||||||||||||
| Úmrtí | 526 př. n. l. | |||||||||||||
| Hrobka | neurčena ~ v královském pohřebišti v Sais | |||||||||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | ||||||||||||||
Ahmose II. (řecky Αμασίς – Amasis) byl panovník 26. dynastie ve starověkém Egyptě v Pozdní době. Je považován za posledního významného vládce samostatného Egypta. Podílel se na řecko-lýdské alianci proti expanzi perské říše.
Historický vývoj
Původně byl generálem ve vojsku faraona Psammetika II. v období 595–589 př. n. l. a následně za vlády a následníka Apriese. Při expedici do Núbie ve vojsku Apriese vznikla vzpoura. Generál Amasis vzpouru s podporou řeckých jednotek potlačil, v roce 570 se střetl s vojskem Apriese a porazil jej.[2] Apries se uchýlil do vyhnanství v Bybylonii.
I když Amasis nebyl původem z dynastické rodové posloupnosti, opíral se o vlivné rody Dolního Egypta. Prohlásil se se za faraona a konsolidoval správu země, která za jeho dlouhé vlády prosperovala. Udržoval dobré vztahy z Řeckem, které se datovaly již od jeho dětství, které strávil na ostrově Samos. Jako vládce Egypta poskytl vojenskou pomoc vládci Samosu Polykratovi před vpádem Lakemoidanů.[3] Jestliže na počátku své vlády potlačoval nepokoje na jihu poblíž hranic s Nubií, pak ke konci své vlády vzrůstal tlak expandující Perské říše, a to již za vlády Kýra II, syna Kambýsa I. Podlehl až jeho synovi Kambýsovi II. Herodotus, k tomuto období, popisuje jeho žádost, aby mu Amasis poslal dceru vhodnou být jeho manželkou. Volba padla na dceru Nitocris, které ale v té době bylo již 44 let a tedy pro manželství byla zcela nevhodná a pro perského vládce urážlivá.[p 1] Má si zato, že si to Kambýsés II. vzal za záminku pro přepadení Egyptu. Amasis, zřejmě vyčerpáním z vojenských tažení, zemřel šest měsíců před vpádem Peršanů do Egyptu.[3] Rok narození Amasise se odhaduje ~610–600 př. n. l. takže zemřel v pokročilém věku ~75 let. Vlády v Egyptě se ujal syn Amasise, Psammetik III. Ten se pokoušel zadržet Perašany budování obrany poblíž města Pelusia[p 2] Přičemž na severní i západní hranici Egyptu byly již v 18.dynastii budovány pevnosti, například u ostrova Elefantina, měst Semna a Kumma, v deltě Nilu u Naukratis, Heliopolis a další [4][5][6] Psammetik III. tyto pevnosti využil k upevnění obrany. Konečná bitva se však odehrála v roce 525 př. n. l. u Pelusia kde se střetli s Peršany ale byli zde poraženi. Egypt se stal jednou z provincií Perské říše.[3]
Památky a artefakty
Hrobka Amasise se nacházela v okolí chrámu bohyně Neity v Saiské nekropoli, někdy nazývaného „Dům včely“ 
. Dosud však nebyla identifikována.[3] V hlavním sídle v Sais nechal zbudovat monumentální vstupní bránu do chrámu bohyně Neit, [7] před ním několik kolosálních soch a řadu sfing. V Horním i Dolním Egyptě nechal postavit několik chrámů. Zachovaly se četné nápisy se jménem Amasiase, jako je například žulový monolit z ostrova Elefantina, později přemístěný do Tel et-Mai poblíž Théb.[8]
Poznámky
Reference
- ↑ CLAYTON, Peter. Chronicle of the Pharaohs: The Reign-by-Reign Record of the Rulers and Dynasties of Ancient Egypt . Thames & Hudson, 2006. S. 171–173. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BUNSON, Margaret. Encyclpedie of Ancient Egypt . New York: Facts On File, Inc., 1991. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-08-30. (anglicky)
- ↑ a b c d WILKINSON, John Gardner. The Ancient Egyptians, Vol.1. London: J. Murray, 1837. Dostupné online. S. 170–192. (anglicky)
- ↑ Egypt – Semna – Kumma . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HUDEC, Jozef. Discoveries on fortifications at tell el-retaba . Bratislava: Slovak Academy of Sciences, 2018. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MORRIS, Ellen Fowl. The Architecture of Imperialism; Military Bases and the Evolution of Foreign Policy in Egypt’s New Kingdom. Leiden: Brill, 2005. ISBN 90-04-14036-0. (anglicky)
- ↑ Neit . Praha: Dostupné online.
- ↑ WILKINSON, Gardner. Modern Egypt and Thebs Vol 1. London: J.Murrey, 1843. S. 440. (anglicky) Knihovna Universita Staneford.
Literatura
- Miroslav Verner, L.Bareš, B.Vachala: Encyklopedie starověkého Egypta, Praha 2007, ISBN 978-80-7277-306-0
- Hérodotovy dějiny (PDF), o Ahmosem na s. 90–96 Archivováno 2. 4. 2015 na Wayback Machine.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ahmose II. na Wikimedia Commons 
Amasis v Riegrově slovníku naučném na Wikizdrojích
| Předchůdce: Apries |
|
Egyptský král 570–526 př. n. l. |
|
Nástupce: Psammetik III. |
