V tomto článku se ponoříme do vzrušujícího světa Agrokor a prozkoumáme jeho různé aspekty a významy. Agrokor je téma, které v historii vyvolalo zájem a debaty a stalo se místem setkání různých úhlů pohledu a oborů. Od svých počátků až po dnešní vliv zanechala Agrokor nesmazatelnou stopu ve společnosti a kultuře. Na těchto stránkách se ponoříme do cesty objevování a úvah o Agrokor, analyzujeme jeho dopad v různých kontextech a jeho význam v životech lidí. Připravte se na fascinující cestu přes Agrokor, kde objevíme jeho důležitost a význam v současném světě.
Agrokor | |
---|---|
![]() Logo | |
Základní údaje | |
Datum založení | 1976 |
Sídlo | Záhřeb, Chorvatsko |
Adresa sídla | Záhřeb, Chorvatsko |
Klíčoví lidé | Ivica Todorić |
Charakteristika firmy | |
Dceřiné společnosti | Konzum (81 %) Ledo (79 %) Jamnica (80 %) PIK Vrbovec (100,0 %) Tisak (67,3 %) Belje (67,9 %) Agrolaguna (85,2 %) Idea (100 %) Mercator (88 %) Dijamant (96,2 %) |
Identifikátory | |
Oficiální web | www.agrokor.hr |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Agrokor je chorvatská maloobchodní akciová společnost a nadnárodní holding se sídlem v Záhřebu. Byla založena v roce 1976. Skupuje různé podniky na Balkánu, patří ji například řetězec s potravinami Konzum, který v Chorvatsku čítá přes 700 poboček,[1] značky balené vody Jamnica, Jana, značka zmrzlin Ledo nebo například síť trafik Tisak.[2] Jejím CEO a budovatelem byl do začátku roku 2017 nejbohatší chorvatský podnikatel Ivica Todorić.
V posledních letech se firma dostala díky velké expanzi a následnému zadlužení do problémů. Na začátku roku 2017 byl sesazen z vedení Todorić a byl dosazen krizový management.[3] Problémem se zabývá i chorvatská vláda.[4]
Firma Agrokor je často přirovnávána k českému potravinářsko-chemicko-zemědělskému holdingu Agrofert.[5] Bývalý majitel Agrofertu Andrej Babiš se přátelí s Ivicou Todorićem.[6]
Aféra Agrokor (chorvatsky Afera Agrokor) vedla v roce 2017 k destabilizaci politické situace v Chorvatsku a pádu koaliční vlády HDZ a Most.
Aféru odstartovaly pochybnosti v účetnictví tehdy největší chorvatské společnosti Agrokor, která v druhé dekádě 21. století získala na významu především po fúzi některých dalších regionálně významných společností (např. Mercator). Pomocí dostupných úvěrů se jí podařilo rychle expandovat a získat dominantní podíl na trzích několika zemí bývalé Jugoslávie.[7] Společnost zaměstnávala v roce 2017 cca 60 tisíc lidí[8] a její obrat představoval 15 % chorvatského HDP.[9]
V první polovině roku 2017 byla společnost Agrokor v dluhu ve výši 6 miliard USD.[10]
Ekonomické potíže podniku přiměly chorvatskou vládu, aby schválila zákon, který umožní velkým podnikům vyhnout se riziku bankrotu a zajistí jim automaticky státní ochranu.[11] Zákon byl přezdíván v médiích Lex Agrokor.[9] Poté, co chorvatští sociální demokraté vyzvali ministra financí Zdravko Mariće a bývalého manažera společnosti Agrokor k rezignaci, se k jejich požadavku přidala strana Most, čímž došlo fakticky k ohrožení chorvatské vládnoucí koalice, kterou tvořilo Chorvatské demokratické spojenectví (HDZ) a strana Most.[9]