Agrokor

V tomto článku se ponoříme do vzrušujícího světa Agrokor a prozkoumáme jeho různé aspekty a významy. Agrokor je téma, které v historii vyvolalo zájem a debaty a stalo se místem setkání různých úhlů pohledu a oborů. Od svých počátků až po dnešní vliv zanechala Agrokor nesmazatelnou stopu ve společnosti a kultuře. Na těchto stránkách se ponoříme do cesty objevování a úvah o Agrokor, analyzujeme jeho dopad v různých kontextech a jeho význam v životech lidí. Připravte se na fascinující cestu přes Agrokor, kde objevíme jeho důležitost a význam v současném světě.

Agrokor
Logo
Logo
Základní údaje
Datum založení1976
SídloZáhřeb, Chorvatsko
Adresa sídlaZáhřeb, Chorvatsko
Klíčoví lidéIvica Todorić
Charakteristika firmy
Dceřiné společnostiKonzum (81 %)
Ledo (79 %)
Jamnica (80 %)
PIK Vrbovec (100,0 %)
Tisak (67,3 %)
Belje (67,9 %)
Agrolaguna (85,2 %)
Idea (100 %)
Mercator (88 %)
Dijamant (96,2 %)
Identifikátory
Oficiální webwww.agrokor.hr
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Cibona Tower, sídlo Agrokoru v Záhřebu

Agrokor je chorvatská maloobchodní akciová společnost a nadnárodní holding se sídlem v Záhřebu. Byla založena v roce 1976. Skupuje různé podniky na Balkánu, patří ji například řetězec s potravinami Konzum, který v Chorvatsku čítá přes 700 poboček,[1] značky balené vody Jamnica, Jana, značka zmrzlin Ledo nebo například síť trafik Tisak.[2] Jejím CEO a budovatelem byl do začátku roku 2017 nejbohatší chorvatský podnikatel Ivica Todorić.

V posledních letech se firma dostala díky velké expanzi a následnému zadlužení do problémů. Na začátku roku 2017 byl sesazen z vedení Todorić a byl dosazen krizový management.[3] Problémem se zabývá i chorvatská vláda.[4]

Firma Agrokor je často přirovnávána k českému potravinářsko-chemicko-zemědělskému holdingu Agrofert.[5] Bývalý majitel Agrofertu Andrej Babiš se přátelí s Ivicou Todorićem.[6]

Aféra Agrokor

Aféra Agrokor (chorvatsky Afera Agrokor) vedla v roce 2017 k destabilizaci politické situace v Chorvatsku a pádu koaliční vlády HDZ a Most.

Průběh

Aféru odstartovaly pochybnosti v účetnictví tehdy největší chorvatské společnosti Agrokor, která v druhé dekádě 21. století získala na významu především po fúzi některých dalších regionálně významných společností (např. Mercator). Pomocí dostupných úvěrů se jí podařilo rychle expandovat a získat dominantní podíl na trzích několika zemí bývalé Jugoslávie.[7] Společnost zaměstnávala v roce 2017 cca 60 tisíc lidí[8] a její obrat představoval 15 % chorvatského HDP.[9]

V první polovině roku 2017 byla společnost Agrokor v dluhu ve výši 6 miliard USD.[10]

Politická reakce

Ekonomické potíže podniku přiměly chorvatskou vládu, aby schválila zákon, který umožní velkým podnikům vyhnout se riziku bankrotu a zajistí jim automaticky státní ochranu.[11] Zákon byl přezdíván v médiích Lex Agrokor.[9] Poté, co chorvatští sociální demokraté vyzvali ministra financí Zdravko Mariće a bývalého manažera společnosti Agrokor k rezignaci, se k jejich požadavku přidala strana Most, čímž došlo fakticky k ohrožení chorvatské vládnoucí koalice, kterou tvořilo Chorvatské demokratické spojenectví (HDZ) a strana Most.[9]

Odkazy

Reference

  1. ↑ SEZEMSKÝ, Jiří. Babišův chorvatský vzor Agrokor, který vydělal na EET, krachuje. Forum24.cz. 2017-03-29. Dostupné online . 
  2. ↑ Homepage – Agrokor. Agrokor . . Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ RADAČIČOVÁ, Simone. Chorvatsku hrozí předčasné volby. Vládu potápějí potíže soukromé společnosti Agrokor, které hrozí bankrot. Hospodářské noviny. 2017-05-10. Dostupné online . 
  4. ↑ Chorvatsko má obavy z problémů potravinářského gigantu Agrokor. Investičníweb.cz . 2017-03-24 . Dostupné online. 
  5. ↑ Bývalá Jugoslávie se znovu spojuje. Balkánskému "Agrofertu" hrozí krach - E15.cz. Zprávy E15.cz. Dostupné online . 
  6. ↑ Babiš cenné informace z EET využije ve prospěch svého Agrofertu! Nikdo už mu nebude schopen konkurovat, zuří Kalousek. Živnostenské listy. Dostupné online . [nedostupný zdroj]
  7. ↑ Článek na portálu neweurope.eu (anglicky). www.neweurope.eu . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-02-02. 
  8. ↑ Článek na portálu Financial Times (anglicky)
  9. ↑ a b c Článek na portálu politico.eu (anglicky)
  10. ↑ Článek na portálu dw.com (anglicky)
  11. ↑ Článek na portálu echo24.cz

Související články

Externí odkazy