V současnosti je Agama límcová tématem obecného zájmu, které upoutalo pozornost mnoha lidí po celém světě. Postupem času se Agama límcová vyvíjel a jeho důsledky se stávají stále důležitějšími v různých oblastech každodenního života. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Agama límcová a analyzujeme jeho dopad na dnešní společnost. Od jeho počátků až po současnou situaci prozkoumáme, jak Agama límcová ovlivnil a inspiroval jednotlivce, komunity a celé společnosti. Kromě toho se budeme zabývat výzvami a příležitostmi, které Agama límcová představuje, a také možnými řešeními a přístupy k jejich řešení. Připojte se k nám na této cestě objevování a úvah o Agama límcová!
![]() | |
---|---|
![]() Agama límcová ve výstražném postavení | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
![]() málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | plazi (Reptilia) |
Řád | šupinatí (Squamata) |
Podřád | ještěři (Sauria) |
Čeleď | agamovití (Agamidae) Fitzinger, 1826 |
Podčeleď | agamy (Agaminae) |
Rod | agama (Chlamydosaurus) |
Binomické jméno | |
Chlamydosaurus kingii John Edward Gray, 1827 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Agama límcová (Chlamydosaurus kingii nebo kingi) je štíhlý, dlouhoocasý ještěr z čeledi agamovitých.
Dorůstá délky 60–90 cm, z čehož tvoří 44 cm ocas. Váží okolo 500 gramů. Je nazvaný podle svého velkého varhánkovitého kožního límce, tvořeného z dlouhých chrupavek, který zastává jak funkci obrannou (pokud se cítí ohrožena, roztáhne límec, čímž se zdá větší, a výstražně prská), tak funkci vábící, kterou agama límcová využívá v období páření. V průměru tento límec může měřit až 26 cm a po provedení obranného manévru obvykle prchnou agamy do korun stromů, kde jsou se svým světle zeleným až tmavě hnědým zbarvením těla skvěle zamaskovány.
Obývá suché lesy a háje, ale v tropickém podnebném pásu obývá spíše otevřené vyprahlé planiny porostlé keři nebo nízkou trávou.
Nalézá se na území jižní Nové Guineji a severní a severovýchodní Austrálie. Mezi potravu, kterou loví na stromech, patří většinou malí členovci (většinou housenky a cikády), na zemi pak mravenci, termiti, pavouci nebo drobní obratlovci, např. jiné druhy menších ještěrů. Upadají do poloklidového stavu během období sucha, které trvá obvykle od dubna do srpna.
Páření probíhá obvykle mezi zářím a říjnem, kdy samci přilákávají samice pomocí svých límců, které vznešeně roztahují, a o samice bojují, přičemž roztahují límce a koušou svého protivníka do těla. Samice klade do hnízda v období dešťů (listopad až únor) obvykle 8–23 vajec. Vejce se nacházejí v prohlubních, které bývají 5–20 cm pod zemí a obvykle ve slunných oblastech. Inkubace trvá zhruba dva až tři měsíce a pohlaví závisí částečně na teplotě, přičemž se v extrémních teplotách vyvíjí výhradně samice, ve středních teplotách (29–35 °C) se rodí zhruba stejné množství samců a samic.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Frill-necked Lizard na anglické Wikipedii.