V dnešním světě se Adéla Flanderská stal tématem velkého významu a zájmu širokého spektra lidí. Od odborníků v oboru až po širokou veřejnost, Adéla Flanderská upoutal pozornost každého díky svému významu v dnešní společnosti. V tomto článku podrobně prozkoumáme různé aspekty Adéla Flanderská, od jeho dopadu na každodenní život až po jeho vliv na kulturu a politiku. Doufáme, že prostřednictvím komplexní analýzy poskytneme jasný a úplný pohled na Adéla Flanderská, který našim čtenářům umožní lépe porozumět jeho důležitosti a roli v dnešním světě.
| Adéla Flanderská | |
|---|---|
| královna Dánska | |
| Narození | asi 1064 |
| Úmrtí | duben 1115 Itálie |
| Manželé | Knut IV. Dánský Roger Borsa |
| Otec | Robert I. Flanderský |
| Matka | Gertruda Saská |
| Příbuzní | Robert II. Flanderský, Dětřich V. Holandský, Gertruda Flanderská, Berta Holandská a Filips van Lo (sourozenci) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Adéla Flanderská (francouzsky Adèle de Flandre, dánsky Edel af Flandern, italsky Adelaide delle Fiandre; 1064? – duben 1115) byla dánská královna a poté vévodkyně z Apulie a Kalábrie.
Byla starší dcerou flanderského hraběte Roberta I. a Gertrudy, dcery saského vévody Bernarda II. Roku 1080 se v Odense provdala za dánského krále Knuta a porodila mu tři děti: syna Karla a dcery – dvojčata Cecílii a Ingegerd (nar. 1085/86). O šest let později byl král Knut zavražděn a Adéla se i se synem uchýlila na otcův dvůr. Dcery zanechala v Dánsku.[1]
Roku 1092 se znovu provdala do Itálie za Rogera Borsu, syna Roberta Guiscarda, kterému dala tři syny – Ludvíka (zemřel v dětství v roce 1094), budoucího vévodu Viléma a Guiscarda (zemřel v roce 1108).[2] Po Rogerově smrti v roce 1111 se stala regentkou nezletilého Viléma, než v roce 1114 dosáhl dospělosti. Zemřela na jaře roku 1115.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Adela of Flanders na anglické Wikipedii.
| Dánská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Markéta Hasbjörnsdatter |
1080 – 1086 Adéla Flanderská |
Nástupce: Ingegerda Norská |