V dnešní době je Adolf Brázda tématem, které v dnešní společnosti nabylo velkého významu. Jeho dopad přesahuje hranice a pokrývá různé aspekty každodenního života. Proto je nutné podrobně analyzovat různé úhly a perspektivy, které Adolf Brázda nabízí, protože jeho vliv je citelný v různých oblastech, od politiky po populární kulturu. V tomto článku se ponoříme do světa Adolf Brázda, abychom lépe porozuměli jeho důležitosti a tomu, jak ovlivňuje lidi v jejich každodenním životě. Tato analýza nám umožní získat širší a úplnější představu o Adolf Brázda a jeho dopadu na současný svět.
Adolf Brázda | |
---|---|
Narození | 16. listopadu 1853 Budkov |
Úmrtí | 27. ledna 1919 (ve věku 65 let) Plasy |
Povolání | divadelní ředitel, divadelní herec, dramatik, herec a dramaturg |
Děti | Adolf Brázda |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Adolf Brázda (16. listopadu 1853, Budkov – 27. ledna 1919, Plasy) byl český divadelní ředitel, herec a dramatik.
Adolf Brázda se narodil v roce 1853 v Budkově, jeho otcem byl venkovský kupec,[1] vystudoval reálku v Jihlavě a v sedmnácti letech odešel k divadlu. Působil jako artistický správce Pokorného divadelní společnosti.[2] Posléze prošel dalšími divadelními společnostmi, např. Václava Pázdrala, Josef Muška, Josefa Faltyse a Františka Pokorného. V letech 1884–86 působil jako artistický správce divadelní společnosti Terezie Knížkové a od roku 1886 působil jako ředitel divadelní společnosti vlastní, koncesi získal po T. Knížkové. Až do roku 1919 jeho společnost hrála v městech jižních, středních a východních Čech. V sezoně 1910/11 byl připomínán jako koncesionář divadla Deklarace v Praze a jako spolupracovník Marie Zieglerové. Po jeho smrti pak jeho divadelní společnost převzala jeho manželka Anežka Brázdová, ta ji vedla až do své smrti v roce 1935, posléze pak společnost vedla jejich dcera Otýlie Brázdová, ta ji vedla do zákazu divadel v roce 1944.[1]