Adamové z Veleslavína
V dnešním světě se Adamové z Veleslavína stal tématem relevantním a zajímavým pro široké publikum. V průběhu času Adamové z Veleslavína vyvolal řadu diskusí, debat a úvah v různých oblastech, což dokazuje jeho důležitost a dopad na společnost. Ať už na osobní, sociální, politické nebo ekonomické úrovni, Adamové z Veleslavína vzbudil zájem mnoha lidí a vytvořil různé názory, které obohacují dialog na toto téma. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Adamové z Veleslavína, analyzujeme jeho dopad a relevanci dnes, stejně jako různé pohledy, které na tuto záležitost existují.
Adamové z Veleslavína byl pražský měšťanský rod, který získal erb a predikát ve druhé polovině 16. století. Vesnice Veleslavín (dnes pražská čtvrť) patřila nejdříve břevnovskému klášteru. V 16. století to byl majetek nejvyššího královského purkrabího a stály tu již i měšťanské domy a dvory. Jeden dvůr tady vlastnil i nájemce pražských staroměstských mlýnů Štěpán Adam, který pak měl se svou manželkou Reginou, dcerou kutnohorského sochaře, syna Daniela Adama z Veleslavína, který se stal nejznámějším členem rodu.[1]
Erb
V červeno-modře polceném štítě se nachází stříbrný Pegas (okřídlený kůň). Kolčí helma s točenicí a červeno-stříbrnými přikryvadly. Klenot má rozevřená křídla, pravé červené, levé modré a mezi nimi je zlatá šesticípá hvězda.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. I. vyd. Praha: AKROPOLIS, 1999. 688 s. ISBN 8085770792. Kapitola z Veleslavína, s. 607.
Literatura
- HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. I. vyd. Praha: AKROPOLIS, 1999. 688 s. ISBN 8085770792. Kapitola z Veleslavína, s. 607.
