Dnes je Adam Willaerts velmi aktuální a zajímavé téma. Od svého vzniku upoutal pozornost mnoha lidí a stal se předmětem diskusí v různých oblastech. Tento fenomén vyvolal zájem odborníků i nadšenců a vyvolal rozsáhlou debatu o jeho důsledcích a důsledcích. Ukázalo se, že Adam Willaerts má významný dopad na moderní společnost a jeho vliv je stále patrnější v různých aspektech každodenního života. V tomto článku důkladně prozkoumáme Adam Willaerts a jeho význam v současném kontextu, analyzujeme jeho vývoj, výzvy a možné budoucí scénáře.
Adam Willaerts | |
---|---|
![]() | |
Narození | 1577 Londýn ![]() |
Úmrtí | 4. dubna 1664 (ve věku 86–87 let) Utrecht ![]() |
Povolání | malíř a básník |
Děti | Cornelis Willaerts Abraham Willaerts Isaac Willaerts |
Významná díla | Alegorie na holandské vítězství nad španělskou flotilou u Gibraltaru |
Vliv na | Abraham Willaerts Cornelis Willaerts Isaac Willaerts |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Adam Willaerts (červenec 1577 Londýn – 4. dubna 1664 Utrecht) byl holandský malíř Zlatého věku.
Narodil se vlámským manželům Adamu Willaertsovi a Marii Sampson v Londýně, v roce 1585 se rodina přestěhovala do Leidenu a od roku 1597 se Willaerts natrvalo usadil v Utrechtu.[1] Zde byl v letech 1637 (či 1639) až 1660 ve vedoucí funkci Nemocnice sv. Jóba. V roce 1611 spolu s dalšími třemi osobami založil Cech svatého Lukáše pro místní sochaře a malíře, a mezi lety 1620–1622, 1624–1631 a 1636–1637 byl děkanem tohoto spolku. V roce 1653 měl utrpět bankrot.[1][2]
V Utrechtu se 16. května 1605 oženil s Mayken Adriaens van Herwijck, s kterou měl nejméně pět dětí. Synové Abraham, Cornelis a Isaac byli jeho učni a také se stali malíři. Dcera Hester se provdala za malíře Jacoba Gilliga a další dcera Abigael za malíře Cornelise van den Nypoorta.[1][3]
Adam Willaerts byl velmi zručný v zachycení správné perspektivy, a maloval každodenní život, krajiny a námořní scény. Jeho nejznámějším obrazem je Alegorie na holandské vítězství nad španělskou flotilou u Gibraltaru.[2]
Spolupracoval i s Willemem Ormeou; Willaerts tvořil mořskou krajinu v pozadí, zatímco Ormea na obrazy domalovával ryby v popředí.[3]