V dnešním světě je Adéla Normandská (912–962) relevantním tématem a stále více zajímá širokou škálu lidí. Ať už jde o každodenní život, politiku, technologii nebo jakoukoli jinou oblast, Adéla Normandská (912–962) hraje zásadní roli ve způsobu, jakým žijeme a jak se vyvíjí naše prostředí. Jak společnost postupuje a mění se okolnosti, je nezbytné zůstat informován a uvažovat o Adéla Normandská (912–962), a to jak v jeho současném kontextu, tak v jeho historickém významu. V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Adéla Normandská (912–962) a prozkoumáme jeho různé aspekty a důsledky pro náš každodenní život.
Adéla Normandská | |
---|---|
vévodkyně akvitánská a hraběnka z Poitiers | |
Narození | 912 Rouen |
Úmrtí | 14. října 962 |
Manžel | Vilém III. Akvitánský |
Potomci | Vilém IV. Akvitánský Adéla Akvitánská |
Dynastie | Normanská dynastie |
Otec | Rollo |
Matka | Poppa z Bayeux |
Příbuzní | Vilém I. Normandský[1] (bratr) Hedvika Francouzská, Robert II. Francouzský[1] a Gisela Francouzská (vnoučata) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Adéla Normandská, rozená Gerloc nebo Geirlaug (francouzsky Adèle de Normandie, † 14. října 962) byla akvitánská vévodkyně a hraběnka z Poitiers z Normanské dynastie.
Narodila se jako dcera vikinského vůdce Rolla, kterému se podařilo roku 911 získat od krále Karla Prosťáčka pro sebe a své muže území okolo Rouenu a Poppy, dcery Berengara z Neustrie. Pokřtěna byla v roce 912 v Rouenu jako Adéla.
V roce 935 byla provdána za Viléma zvaného Koudelová hlava, budoucího akvitánského vévodu. Kolem roku 936 se založila klášter Svaté Trojice v Poitiers, fundaci potvrdil roku 963 král Lothar.[2]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gerloc na anglické Wikipedii.