V tomto článku důkladně prozkoumáme téma Actéon, téma velkého významu v dnešní společnosti. Od jeho počátků až po jeho dnešní dopad se ponoříme do různých aspektů souvisejících s Actéon, abychom nabídli kompletní a obohacující pohled. V tomto směru budeme analyzovat jeho vliv v různých oblastech, jeho vývoj v čase a různé perspektivy, které existují kolem Actéon. Dále prozkoumáme důsledky, které má Actéon v našem každodenním životě a v budoucnu, a zdůrazníme jeho důležitost v současném kontextu. V tomto článku se snažíme poskytnout široký a podrobný přehled Actéon, který bude zajímat všechny typy čtenářů.
Actéon | |
---|---|
Satelitní snímek souostroví, zleva atoly Matureivavao, Tenarunga, Vahanga a Tenararo (pod mraky); sever je na snímku dole | |
Rozloha | 13,46 km² |
Podřazené jednotky | Tenarunga |
Světadíl | Oceánie |
Stát | ![]() |
Povodí | Tichý oceán |
Souřadnice | 21°22′59″ j. š., 136°34′59″ z. d. |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Souostroví Actéon jsou neobydlené ostrovy v Tichém oceánu v souostroví Tuamotu. Území je součástí Francouzské Polynésie.
Souostroví tvoří čtyři neobydlené atoly Matureivavao , Tenarunga, Vahanga a Tenararo. Nachází se 245 km severozápadně od Gambierových ostrovů, ke kterým náleží administrativně, a 1 375 km jihovýchodně od Tahiti.
atol | rozloha (km²) | souřadnice |
---|---|---|
Matureivavao | 3,96 | 21°38′24″ j. š., 136°24′4″ z. d. |
Tenarunga | 4,25 | 21°27′40″ j. š., 136°44′10″ z. d. |
Vahanga | 3,82 | 21°28′34″ j. š., 136°38′53″ z. d. |
Tenararo | 2,72 | 21°27′40″ j. š., 136°44′10″ z. d. |
celkem | [1] 14,75 |
Souostroví poprvé zaznamenal portugalský mořeplavec Pedro Fernandes de Queirós v letech 1605-06, pojmenoval ho Làs Cuatro Coronadas a jeho polohu stanovil značně nepřesně.[2] První jednoznačná zmínka pochází teprve z roku 1833 od mořeplavce Thomase Ebrilla, který se k němu přiblížil na své obchodní lodi Amphitrite, poté v roce 1837 od kapitána Lorda Edwarda Russella, který připlul na své vojenské lodi HMS Acteon a podle ní souostroví pojmenoval.[3]
O pozemky se od roku 2021 vede majetkový spor mezi katolickou církví, zastoupenou představenstvem Katolické misie Tahiti při arcidiecézi Papeete, která se stala jejich vlastníkem na základě vydržení po třiceti letech opečovávání[p 1][1], a obyvateli atolů Tureia a Nukutavake, kteří toto neobydlené souostroví příležitostně navštěvovali a tradičně využívali.[4][5]
Skupina atolů má vzácnou a chráněnou ptačí faunu, která představuje pouze 200 jedinců velmi ohroženého druhu Erythroptera Gallicolombes a 900 jedinců Prosobonia parvirostris.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Groupe Actéon na francouzské Wikipedii.