V dnešním světě je Abstraktní umění tématem, které vyvolává velký zájem a diskuse v různých oblastech. Ať už v akademické, sociální, politické nebo kulturní oblasti, Abstraktní umění je téma, které nenechává nikoho lhostejným. Jeho význam přesáhl hranice a upoutal pozornost lidí všech věkových kategorií a profesí. V tomto článku se ponoříme do různých aspektů souvisejících s Abstraktní umění, analyzujeme jeho dopad na současnou společnost a prozkoumáme možná řešení nebo přístupy k efektivnímu řešení tohoto problému. Prostřednictvím hloubkového a objektivního výzkumu se budeme snažit plně porozumět důležitosti a důsledkům Abstraktní umění dnes.
Abstraktní umění (z lat. abstractus – odtažitý) je nekonkrétní, neobjektové, nefigurativní, někdy označované i jako čisté umění.
Ve výtvarném umění se jedná o značně různorodý proud, ať už svými východisky, nebo cíli, představami o společenské funkci umění, vztahem k zobrazování, anebo způsobem tvorby. Těmito aspekty lze abstraktní umění rozdělit do dvou proudů. Jeden vychází ze základních prvků výtvarného umění (tvar, obrys, barva, světlo, linka, křivka), které nejsou vázány na reálné objekty. Přes rezignaci na jejich zobrazení není upuštěno od obsahu, sdělení a smyslu výtvarného díla. Druhý proud naopak ze skutečnosti vychází, nezobrazuje ji konkrétně, nýbrž ji tvarově a barevně zjednodušuje.
Abstraktní umění vzniká ve 20. století, jeho přímým předchůdcem a inspirací byl kubismus. Během 20. století se s abstraktním uměním setkáme v řadě dílčích výtvarných stylů: konstruktivismus, neoplasticismus, Bauhaus, de Stijl, rayonismus, suprematismus, kinetismus, op-art, nonobjektivismus, abstraktní expresionismus, minimalismus. Kořeny modifikací abstraktního umění jsou těsně spjaty nejen s obrazovou sférou a experimentováním ve výtvarném umění, nýbrž také s vědními objevy na poli optiky, fyziky, ale i jiných oborů např. psychologie. Při aplikaci poznatků vědních oborů sehrála velkou roli i literatura a hudba.