Abrahámovské dohody

V dnešním světě se Abrahámovské dohody stalo tématem velkého významu a zájmu mnoha lidí. Od svého vzniku upoutal Abrahámovské dohody pozornost veřejnosti a vyvolal neustálou debatu v různých oblastech. Jeho dopad se odrazil ve společnosti, politice, ekonomice a kultuře a stal se ústředním tématem globální agendy. Jak se Abrahámovské dohody neustále vyvíjí a nabývá nových forem, její vliv se globálně rozšiřuje a vytváří nekonečné perspektivy a názory. V tomto článku prozkoumáme různé okraje Abrahámovské dohody a analyzujeme jeho důležitost v současném kontextu.

Zleva: Ministr zahraničních věcí Bahrajnu Abdullatíf bin Rašíd Al Zajání, izraelský premiér Benjamin Netanjahu, americký prezident Donald Trump a ministr zahraničních věcí SAE Abdulláh bin Zájed Al Nahján po podepsání Abrahámovských dohod před Bílým domem ve Washingtonu, 15. září 2020

Abrahámovské dohody jsou bilaterální dohody arabsko-izraelské normalizace diplomatických vztahů. První byly podepsány v září 2020 mezi Izraelem a Spojenými arabskými emiráty a Bahrajnem. Dohody zprostředkovaly Spojené státy americké a u jejich podpisu byl prezident Donald Trump.[1]

Součástí dohody bylo uznání státu Izrael a plné ustavení diplomatických vztahů. Pro Izrael šlo o první pokrok v normalizaci vztahů s arabskými zeměmi od roku 1994, kdy byly podepsány Dohody z Osla a Izraelsko-jordánská mírová smlouva.[2] Abrahámovské dohody nesou své jméno podle proroka Abraháma, kterého ve své víře uznává judaismus i islám.[3] Spojené arabské emiráty požadovaly za součást dohody zastavení plánu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua na anexi třetiny Západního břehu Jordánu. Tento plán Netanjahu oznámil s podporou Donalda Trumpa v květnu 2020 s účinností od července 2020. K anexi v plánovaném termínu nakonec nedošlo.[4][5][6]

V říjnu 2020 se Izrael a Súdán dohodly, že normalizují své vztahy. Nicméně nedošlo k ratifikaci dohody. V roce 2021 Súdán zrušil zákon z roku 1958, který bojkotoval Izrael, nicméně poté zde vypukla válka.[7] Díky dohodě Spojené státy americké vyjmuly Súdán ze svého seznamu států podporujících terorismus.[8] V prosinci 2020 došlo k podepsání dohody o normalizaci vztahů mezi Izraelem a Marokem. Výměnou za uznání Izraele ze strany Maroka, Spojené státy americké uznaly marocký nárok na Západní Saharu.[9]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Abraham Accords na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Emiráty a Bahrajn navázaly vztahy s Izraelem. Podle Trumpa budou další země přibývat. ct24.ceskatelevize.cz . . Dostupné online. 
  2. ↑ PTI. Israel, UAE and Bahrain sign Abraham Accord; Trump says “dawn of new Middle East”. The Hindu. 2020-09-16. Dostupné online . ISSN 0971-751X. (anglicky) 
  3. ↑ MEUSE, Alison Tahmizian. Israel inks twin Arab treaties with UAE, Bahrain. Asia Times . 2020-09-15 . Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ FINGERLAND, Jan. Izraelská anexe Západního břehu: o co při ní jde a proč má Netanjahu ve skutečnosti jinou prioritu. Deník N . 2020-07-10 . Dostupné online. 
  5. ↑ Annexation will not happen on July 1 - US sources. The Jerusalem Post . 2020-06-29 . Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Israel and UAE strike historic deal to normalise relations. www.bbc.com. 2020-08-13. Dostupné online . (anglicky) 
  7. ↑ The Fighting in Sudan Threatens Peace Efforts with Israel. www.washingtoninstitute.org . . Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ https://www.reuters.com/article/us-sudan-usa-mnuchin/u-s-treasury-signs-loan-deal-to-clear-sudans-1-2-billion-world-bank-arrears-idUSKBN29B2J3
  9. ↑ Maroko s Izraelem nalezly dialog. Dohodu o normalizaci vztahů zprostředkovaly USA. ct24.ceskatelevize.cz . . Dostupné online. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.