4. armáda (Německé císařství)
V dnešním článku se ponoříme do fascinujícího světa 4. armáda (Německé císařství). Od jeho počátků až po jeho význam dnes se ponoříme na cestu, která nám umožní pochopit důležitost 4. armáda (Německé císařství) v různých oblastech. Prozkoumáme jeho dopady na společnost, jeho vliv na populární kulturu a jeho význam v historii. Prostřednictvím podrobné analýzy zjistíme, jak 4. armáda (Německé císařství) formoval náš svět a je i dnes předmětem zájmu a debat. Připravte se na úplné ponoření do vesmíru 4. armáda (Německé císařství) a všech jeho aspektů.
| 4. armáda | |
|---|---|
 Vlajka štábu jednoho Armeeoberkommanda (1871–1918) | |
| Země | Německé císařství |
| Existence | 1914–1919 |
| Vznik | 2. srpna 1914 |
| Zánik | 28. ledna 1919 |
| Typ | armáda |
| Velitelé | Albrecht Württembergský Friedrich Sixt von Armin |
| Nadřazené jednotky | německá armáda |
| Účast | |
| Války | první světová válka |
| Bitvy | západní fronta: |
4. armáda (německy 4. Armee, Armeeoberkommando 4 nebo A.O.K. 4) byla armáda německých pozemních vojsk za první světové války. Byla zformována v srpnu 1914 po mobilizaci ze 7. armádního inspektorátu.[1] Rozpuštěna byla po válce roku 1919 během demobilizace.[2]
Historie
Na začátku první světové války tvořila čtvrtá armáda společně s pátou armádou střed německých sil na západní frontě. Pohybovaly se kupředu Lucemburskem a Belgií a byly hnacím kolem pravého křídla, jež mělo za úkol porazit francouzskou armádu. Čtvrtá armáda porazila belgické jednotky na na hranicích, vyhnala Francouze z Arden a utkala se během závodu k moři s britským expedičním sborem v první bitvě u Yper. S Brity bojovala ve Flandrech po zbytek války, zejména v bitvě u Passchendaele, a na jaře roku 1918 provedla ofenzívu. Nakonec byla zatlačena zpět, a to během stodenní ofenzívy na konci roku.
Na konci války byla součástí skupiny armád A.[3]
Struktura armády
Struktura čtvrté armády k 30. říjnu 1918.[4]
| Armáda | Armádní sbory | Divize |
|---|---|---|
| 4. armáda | Námořní sbor | 1. námořní divize |
| 2. námořní divize | ||
| dvě třetiny 38. zeměbranecké divize | ||
| jedna třetina 3. divize | ||
| 85. zeměbranecká divize | ||
| Gardový záložní sbor | 3. záložní divize | |
| dvě třetiny 3. divize | ||
| 13. záložní divize | ||
| 16. bavorská pěší divize | ||
| 36. záložní divize | ||
| 11. bavorská pěší divize | ||
| 4. divize | ||
| jedna třetina 38. zeměbranecké divize | ||
| 16. záložní divize | ||
| 23. divize | ||
| 3. zeměbranecká divize | ||
| Gardový sbor | 26. divize | |
| 19. divize | ||
| gardová Ersatz divize | ||
| 207. divize | ||
| 1. bavorská záložní divize | ||
| 21. divize | ||
| 52. záložní divize | ||
| 6. jezdecká divize | ||
| 10. záložní sbor | 49. záložní divize | |
| 23. záložní divize | ||
| 11. záložní divize | ||
| 56. pěší divize | ||
| 6. bavorská záložní divize | ||
| 39. divize | ||
| 40. divize |
Velitelé
Čtvrtá armáda měla následující velitele:[5]
- generálplukovník, od srpna 1916 polní maršál, Albrecht Württembergský (srpen 1914 – únor 1917)
- generál pěchoty Friedrich Sixt von Armin (únor 1917 – leden 1919)
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 4th Army (German Empire) na anglické Wikipedii.
- ↑ Cron 2002, s. 393.
- ↑ Cron 2002, s. 79–80.
- ↑ Ellis a Cox 1993, s. 187.
- ↑ Ellis a Cox 1993, s. 186.
- ↑ Cron 2002, s. 394.
Literatura
- CRON, Hermann, 2002. Imperial German Army 1914–18: Organisation, Structure, Orders-of-Battle. : Helion. ISBN 1-874622-70-1. (anglicky) Původně vydáno v roce 1937.
- ELLIS, John; COX, Michael, 1993. The World War I Databook. : Aurum Press. Dostupné online. ISBN 1-85410-766-6. (anglicky)