V dnešním světě se 3. tanková divize (Wehrmacht) stal tématem zájmu a diskuzí mnoha lidí. Ať už kvůli svému významu v dnešní společnosti, jeho dopadu na svět práce nebo jeho důležitosti v každodenním životě lidí, 3. tanková divize (Wehrmacht) je téma, které nenechává nikoho lhostejným. V průběhu let se o 3. tanková divize (Wehrmacht) a jeho důsledcích diskutovalo, což vyvolalo protichůdné názory a rostoucí zájem o pochopení jeho dopadu v různých oblastech. V tomto článku do hloubky prozkoumáme téma 3. tanková divize (Wehrmacht) a jeho různé aspekty, analyzujeme jeho význam, důležitost a možné důsledky v budoucnu.
3. tanková divize | |
---|---|
![]() | |
Země | 3. Říše |
Vznik | 15.10.1935 |
Účast | |
Války | 2. světová válka |
Bitvy | Napadení Polska Napadení Francie |
3. tanková divize (zkrt. 3. Pz.Div.) vznikla v roce 1935. Její sídlo bylo v Berlíně.[1] V roce 1938 měla divize nejvíce tanků ze všech divizí, celkově 381[2]. První bojové zkušenosti získala během občanské války ve Španělsku jako součást Legie Condor.[3]
Divize bojovala převážně na východní frontě.
Divize vedla kampaň proti Polsku v Pomořansku a její akce vedly směrem na Brest-Litovsk. Dne 16. září 1939 se zde setkala s Rudou armádou. Koncem září se jednotka vrátila na domovskou základnu.
Na začátku roku 1940 se divize přesunula k Osnabrücku, odtud zahájila kampaň směrem na Maastricht a pokračovala do Belgie. Jednotka poté pokračovala směrem k řece Sommě a svoji kampaň zakončila u Grenoblu, poté byla jednotka stažena zpět na svoji domovskou základnu.
Jednotka byla přesunuta k Brest-Litevsku a její postup byl směrem na Minsk. Podílela se na obklíčení a dobytí Smolenska. Pak se jednotka stočila na jih a uzavřela kyjevskou kapsu. Jednotka poté zaútočila na Moskvu a odtud se stáhla ke Kursku, kde do konce února 1942 odrážela sovětské protiútoky. Jednotka se poté neúspěšně snažila dostat na Kavkaz. Na začátku roku 1943 se divize přemístila k Rostovu. Během operace Citadela bojovala na jihu fronty.[4] Poté se divize začala využívat k záchraně fronty, jakmile Rudá armáda provedla průlom, tak divize byla poslána k zastavení průlomu. Divize poté bojovala na východní frontě na jižní části fronty. Přes řeku Dněstr se stahovala směrem ke Kišiněvu a poté se stáhla k Maďarsku, kde bojovala u Székesfehérváru. Poté se divize stáhla do Rakouska, kde se u města Steyru vzdala americkým jednotkám.
Seznam velitelů divize[1]