Žulovská pahorkatina
V tomto článku prozkoumáme dopad Žulovská pahorkatina na moderní společnost. _Var1 vyvolal širokou debatu v různých oblastech, od politiky po populární kulturu. Její vliv se rozšířil po celém světě, generuje protichůdné názory a probouzí vášně v různých sektorech společnosti. Během této analýzy prozkoumáme různé aspekty, díky nimž je Žulovská pahorkatina tak relevantní v naší současné realitě, a také jeho možný vývoj v budoucnu. Ponoříme se do jeho původu, vývoje a jeho role v každodenním životě lidí. Tento článek si pomocí rozhovorů s odborníky, statistických údajů a konkrétních příkladů klade za cíl osvětlit dopad Žulovská pahorkatina na současnou společnost.
| Žulovská pahorkatina | |
|---|---|
 Boží hora v Černovodské pahorkatině | |
| Nejvyšší bod | 527,4 m n. m. (Boží hora) |
| Rozloha | 117,32 km² |
| Střední výška | 336,8 m n. m. |
| Nadřazená jednotka | Krkonošsko-jesenické podhůří |
| Sousední jednotky | Rychlebské hory Vidnavská nížina Zlatohorská vrchovina |
| Podřazené jednotky | Černovodská pahorkatina Tomíkovická pahorkatina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko Polsko |
 | |
 | |
| Horniny | žula granodiorit |
| Povodí | Vidnávka → Kladská Nisa → Odra |
| Souřadnice | 50°19′32″ s. š., 17°8′14″ v. d. |
| Identifikátory | |
| Kód geomorf. jednotky | IVD-2 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Žulovská pahorkatina je geomorfologický celek v jihovýchodní části Krkonošsko-jesenického podhůří, ležící v okrese Jeseník v Olomouckém kraji.
Poloha a sídla
Celek se rozkládá zhruba mezi obcemi Bernartice (na severu), Vidnava (na severovýchodě), Stará Červená Voda (na východě), Vápenná (na jihu) a Vlčice (na západě). Zcela uvnitř celku leží město Žulová a obce Černá Voda a Kobylá nad Vidnavkou.[1]
Charakter území
Členitá pahorkatina se skládá z žul a granodioritů žulovského plutonu. Ve středním pleistocénu byla zaledněna pevninským ledovcem s teplou bází. Kupovitý povrch holoroviny tvořený nízkými exfoliačními klenbami (ruwary) byl částečně změněn v oblíkovou krajinu. Nad plochý povrch se zvedají vysoké ostrovní hory (vysoké exfoliační klenby - bornhardty) s četnými tvary zvětrávání a odnosu žuly (izolované skály, skalní mísy, žlábkové škrapy, tafoni, žokovité balvany apod.), četné hrance, na okraji u obce Vidnava hluboké tropické zvětraliny (kaoliny), u obce Supíkovice zbytky tropického krasu, četné mramorové a žulové kamenolomy, mozaika polí, luk a lesíků (smrkové a borové porosty).[2]
Geomorfologické členění
Celek Žulovská pahorkatina (dle značení Jaromíra Demka IVD–2) náleží do oblasti Krkonošsko-jesenické podhůří. Dále se člení na okrsky Tomíkovická pahorkatina (IVD–2–1) na severozápadě a Červenovodská pahorkatina (IVD–2–2) na jihovýchodě.[2]
Pahorkatina sousedí s jedním celkem Krkonošsko-jesenického podhůří (Vidnavská nížina na severozápadě) a se dvěma celky Jesenické podsoustavy (Rychlebské hory na jihozápadě a Zlatohorská vrchovina na jihovýchodě). Na východě je omezena česko-polskou státní hranicí.[2]
Geomorfologické členění Žulovské pahorkatiny uvádí následující tabulka:
| Okrsek | Nejvyšší bod |
|---|---|
| Tomíkovická pahorkatina | Kaní hora (476 m) |
| Černovodská pahorkatina | Boží hora (527 m) |
Významné vrcholy
Nejvyšším vrcholem Žulovské pahorkatiny je Boží hora (527,4 m n. m.).
- Boží hora (527 m), Černovodská pahorkatina
- Borový vrch (487 m), Černovodská pahorkatina
- Kaní hora (476 m), Tomíkovická pahorkatina
- Bukový vrch (425 m), Černovodská pahorkatina
- Lánský vrch (423 m), Tomíkovická pahorkatina
- Smolný vrch (404 m), Černovodská pahorkatina
- Jahodník (379 m), Černovodská pahorkatina
Podrobný seznam hor a kopců obsahuje Seznam vrcholů v Žulovské pahorkatině.
Odkazy
Reference
- ↑ Žulovská pahorkatina na Mapy.cz
- ↑ a b c DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.
