V dnešním světě se Žitná brána stalo tématem velkého významu a zájmu velkého množství lidí. Od svého vzniku upoutá Žitná brána pozornost různých sektorů společnosti, vyvolává debaty, protichůdné názory a neustálý zájem dozvědět se o něm více. Jeho dopad přesáhl hranice a vytvořil velké množství výzkumů a publikací, které se snaží ponořit do jeho různých aspektů. Žitná brána dokázal zaujmout přední místo v mediální a politické agendě, přistupovat k němu z více úhlů pohledu a generovat nekonečné názory a pozice. V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Žitná brána, prozkoumáme jeho původ, vývoj a jeho vliv na dnešní společnost.
Žitná brána | |
---|---|
![]() | |
Základní informace | |
Zánik | 1875 |
Pojmenováno po | žito |
Poloha | |
Adresa | ulice Žitná, Praha 2 - Nové Město, ![]() |
Souřadnice | 50°4′37,78″ s. š., 14°25′45,73″ v. d. |
Další informace | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Žitná brána se nacházela v městském opevnění v Praze 2-Novém Městě na horním konci ulice Žitná. Připomíná ji název ulice Mezibranská, která začíná v místech zaniklé Koňské brány a končí v místech brány Žitné.[1][2]
Brána na horním konci Žitné ulice (dříve také Žitnobranské) vznikla až při výstavbě nového městského opevnění ve 2. polovině 17. století. V původním opevnění z doby vzniku Nového Města Pražského založeného Karlem IV. zde bývala pouze fortna (brána pro pěší).
Roku 1827 zřídil pražský purkrabí hrabě Karel Chotek na hradbách promenádu, která vedla od Horské brány přes brány Koňskou a Žitnou až k bráně Slepé. Promenáda pojmenovaná „Na Šancích“ byla parkově upravená a doplněná lavičkami a dětskými hřišti. Bývaly zde i dvě koncertní kavárny.
Žitná brána byla zbořena roku 1875 spolu s městskými hradbami.