V dnešním světě se Židovský hřbitov v Humpolci stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra lidí, společností a organizací. Od svého vzniku upoutal Židovský hřbitov v Humpolci pozornost společnosti a vyvolal nekonečné debaty, diskuse a úvahy o jeho důležitosti, dopadu a vývoji. Ať už na osobní, profesní, sociální nebo kulturní úrovni, Židovský hřbitov v Humpolci dokázal překročit hranice a etabloval se jako klíčový referenční bod současnosti. Z tohoto důvodu je nezbytné analyzovat a zabývat se hlubokým a podrobným způsobem všemi aspekty souvisejícími s Židovský hřbitov v Humpolci, abychom lépe porozuměli jeho vlivu a významu v našem každodenním životě.
Židovský hřbitov v Humpolci | |
---|---|
![]() Náhrobní kameny na židovském hřbitově v Humpolci | |
Lokalita | |
Stát | ![]() |
Kraj | Vysočina |
Okres | Pelhřimov |
Obec | Humpolec |
Zeměpisné souřadnice | 49°32′31,92″ s. š., 15°22′17,76″ v. d. |
Specifikace | |
Výstavba | 1716 |
Odkazy | |
Kód památky | 40275/3-3039 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Židovský hřbitov v Humpolci se nachází zhruba 900 metrů východně od centra města Humpolec, okres Pelhřimov a je přístupný po polní cestě odbočující z ulice Podhrad, na zeleně značené turistické stezce ke hradu Orlíku. Založen byl v roce 1716 a během své existence byl dvakrát rozšířen v 19. století, díky čemuž se dnes rozkládá na ploše 3658 m2.[1]
Čítá asi 1000 náhrobních kamenů, z nichž nejstarší dochované pochází z první poloviny 18. století.[2] Podoba náhrobních kamenů byla ovlivněna východočeským sepulkrálním umění, díky čemuž se jednotlivé stély nápadné výraznou symbolikou a asymetrickými tvary. Mezi nejcennější patří stély barokní a klasicistní. U starších hrobů jsou nápisy hebrejsky, u mladších pak německy a česky. Hřbitov sloužil pro široké okolí a jsou zde pohřbeni například prarodiče a strýc hudebního skladatele Gustava Mahlera nebo děd a strýcové spisovatele Franze Kafky.[1] Poslední pohřeb zde proběhl v roce 1942.[3]
Hřbitov byl poničen během druhé světové války, po níž byl neudržován a poškozován vandaly. Od roku 1958 je hřbitov státem veden jako památka,[4] od roku 1994 je chráněn jako významný krajinný prvek a koncem 20. století proběhla jeho rekonstrukce.[1] Je ve vlastnictví Židovské obce v Praze a má vlastního správce.[3] Vlastní hřbitov ohraničuje vysoká zeď a je uzamčen.[5]
V areálu hřbitova se nachází prostá obřadní síň s pamětní deskou věnovanou obětem holocaustu.[1]