Žena je žena

V dnešním světě je Žena je žena téma, které získalo velkou relevanci a upoutalo pozornost velkého množství lidí v různých kontextech a situacích. Význam Žena je žena se stal zřejmým v různých oblastech, od vědy po politiku, kulturu a společnost obecně. Je to téma, které vyvolalo debaty a neustálé konverzace, generuje protichůdné názory a podporuje úvahy o jeho dopadu a významu. V tomto článku se ponoříme do různých aspektů Žena je žena, prozkoumáme jeho různé aspekty a jeho význam v současné době.

Žena je žena
Původní názevUne femme est une femme
Země původuFrancieFrancie Francie
ItálieItálie Itálie
Jazykfrancouzština
Délka85 min
Žánryromantická komedie
filmový muzikál
ScénářJean-Luc Godard
RežieJean-Luc Godard
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleJean-Claude Brialy
Anna Karina
Jean Belmondo
Jeanne Moreau
Catherine Demongeot
… více na Wikidatech
ProdukceCarlo Ponti
Georges de Beauregard
HudbaMichel Legrand
KameraRaoul Coutard
StřihAgnès Guillemot
Výroba a distribuce
Premiéra1961
Žena je žena na ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žena je žena (v originále Une femme est une femme) je francouzský film z roku 1961, který natočil režisér Jean-Luc Godard podle vlastního scénáře. Jde o jeho první barevný film. Hlavní role v něm ztvárnili Anna Karina, Jean-Claude Brialy a Jean-Paul Belmondo. Premiéru měl v červenci 1961 na Mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně, kde získal Stříbrného medvěda (nejlepší herečka a cena poroty).[1] Nominován byl rovněž na hlavní ocenění, Zlatého medvěda, které však nezískal. Děj filmu se soustředí kolem exotické tanečnice (Karina), která chce dítě, zatímco její přítel (Brialy) nikoliv.[2] Dochází k hádkám a pár spolu přestává mluvit. Žena se nakonec rozhodne otěhotnět s jiným mužem (Belmondo), nejlepším přítelem svého partnera. Nakonec se s přítelem usmíří.

Hudbu k filmu složil Michel Legrand, kameramanem byl Raoul Coutard; oba s Godardem spolupracovali i na dalších filmech.

Odkazy

Reference

Literatura

Články v periodikách
  • LANG, Čestmír. Godard je Godard. Moravskoslezský večerník. Ostrava: Rada MěstNV, 24. duben 1969, roč. 2, čís. 79, s. 3. ISSN 2788-1466. 
  • OLIVA, Ljubomír. Muzikál bez hudby. Kino. Praha: Orbis, 1. květen 1969, roč. 24, čís. 9, s. 10. ISSN 0323-0295. 
  • KHUN, Miroslav. Resnais, Godard a „Řek Zorba“. Svět práce. Praha: Ústřední rada odborů, 2. duben 1969, roč. 2, čís. 13, s. 10. ISSN 0139-6757. 

Externí odkazy