V dnešním světě je Žena je žena téma, které získalo velkou relevanci a upoutalo pozornost velkého množství lidí v různých kontextech a situacích. Význam Žena je žena se stal zřejmým v různých oblastech, od vědy po politiku, kulturu a společnost obecně. Je to téma, které vyvolalo debaty a neustálé konverzace, generuje protichůdné názory a podporuje úvahy o jeho dopadu a významu. V tomto článku se ponoříme do různých aspektů Žena je žena, prozkoumáme jeho různé aspekty a jeho význam v současné době.
Žena je žena | |
---|---|
Původní název | Une femme est une femme |
Země původu | ![]() ![]() |
Jazyk | francouzština |
Délka | 85 min |
Žánry | romantická komedie filmový muzikál |
Scénář | Jean-Luc Godard |
Režie | Jean-Luc Godard |
Obsazení a filmový štáb | |
Hlavní role | Jean-Claude Brialy Anna Karina Jean Belmondo Jeanne Moreau Catherine Demongeot … více na Wikidatech |
Produkce | Carlo Ponti Georges de Beauregard |
Hudba | Michel Legrand |
Kamera | Raoul Coutard |
Střih | Agnès Guillemot |
Výroba a distribuce | |
Premiéra | 1961 |
Žena je žena na ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Žena je žena (v originále Une femme est une femme) je francouzský film z roku 1961, který natočil režisér Jean-Luc Godard podle vlastního scénáře. Jde o jeho první barevný film. Hlavní role v něm ztvárnili Anna Karina, Jean-Claude Brialy a Jean-Paul Belmondo. Premiéru měl v červenci 1961 na Mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně, kde získal Stříbrného medvěda (nejlepší herečka a cena poroty).[1] Nominován byl rovněž na hlavní ocenění, Zlatého medvěda, které však nezískal. Děj filmu se soustředí kolem exotické tanečnice (Karina), která chce dítě, zatímco její přítel (Brialy) nikoliv.[2] Dochází k hádkám a pár spolu přestává mluvit. Žena se nakonec rozhodne otěhotnět s jiným mužem (Belmondo), nejlepším přítelem svého partnera. Nakonec se s přítelem usmíří.
Hudbu k filmu složil Michel Legrand, kameramanem byl Raoul Coutard; oba s Godardem spolupracovali i na dalších filmech.