Téma Železniční trať Znojmo–Okříšky je tématem, které vyvolává debatu a zájem již dlouhou dobu. Od svých počátků až po svou relevanci dnes byl Železniční trať Znojmo–Okříšky předmětem studia, analýzy a diskuse v různých oblastech znalostí. S vývojem společnosti a technologickým pokrokem nabyla role Železniční trať Znojmo–Okříšky nové dimenze a získala různé významy. V tomto článku prozkoumáme mnoho aspektů Železniční trať Znojmo–Okříšky a jeho dopad na různé aspekty každodenního života. Od jeho vlivu na populární kulturu až po jeho význam ve vědecké oblasti zůstává Železniční trať Znojmo–Okříšky zajímavým tématem, které si zaslouží být prozkoumáno do hloubky.
Železniční trať Znojmo–Okříšky je jednokolejná neelektrizovaná železniční trať, součást celostátní dráhy, spojující Znojmo a Okříšky. V jízdním řádu pro cestující je označena jako číslo 241. Do provozu byla uvedena 23. dubna 1871 jako součást Rakouské severozápadní dráhy. Na trati se nachází jeden tunel.[1]
Přímé spojení Berlína s Vídní přes Liberec plánovaly německé hospodářské kruhy koncem roku 1860. Kromě toho si Rakousko přálo krátké spojení Vídně s Baltským a Severním mořem, na něž by se mohly napojit i střední Čechy se svými uhelnými doly a cukrovary. S přípravou projektu započala společnost Süd-Norddeutsche Verbindungsbahn (SNDVB) roku 1865. Jedním z jejich konkurentů byla společnost Společnost státní dráhy (StEG). Koncesi k vybudování a provozování dráhy Vídeň–Mladá Boleslav obdržela SNDVB 8. září 1868.
Společnost Rakouská severozápadní dráha (ÖNWB) byla založena 26. července 1870 s cílem vybudovat druhé severojižní spojení v Čechách. Úsek Kolín – Golčův Jeníkov byl uveden do provozu v prosinci 1869, úsek Golčův Jeníkov – Havlíčkův Brod v prosinci 1870, v lednu 1871 pak úsek Havlíčkův Brod – Jihlava a 23. dubna 1871 konečně úsek Jihlava–Znojmo.
Roku 1908 byla trať zestátněna. Odstoupením části území po mnichovské dohodě přešel úsek trati od Znojma po Šumnou k Německým říšským dráhám; zahrnut byl pod trať 462 g Wien Nordwestbf–Znaim–Schönwald-Frain.[2] Po druhé světové válce převzaly správu Československé státní dráhy, později České dráhy a od roku 2008 Správa železniční dopravní cesty (tj. pozdější Správa železnic).
Po železniční trati Znojmo–Okříšky bývaly vedeny rychlíky. Ty stavívaly mimo Znojmo a Okříšky též v Šumné, Moravských Budějovicích a Jaroměřicích nad Rokytnou. V posledních svých letech nesl tento rychlík název Dyje. Po roce 1991 zaznamenal tento dálkový vlak výrazný úbytek cestujících, zejména v úseku Jihlava–Znojmo, a byl v roce 1993 zrušen.[3] Až do roku 2006 jezdíval pár rychlíků 1518/1519, v pátek odpoledne ve směru z Prahy do Znojma a v neděli ze Znojma do Prahy.[zdroj?]
9. prosince 2011 byla na trati zprovozněna nová zastávka Bohušice[4] mezi stanicemi Jaroměřice nad Rokytnou a Moravské Budějovice.[5]
14. října 2015 byla na trati zprovozněna nová zastávka Znojmo nemocnice.[6]
V roce 2017 městys Stařeč navrhl propojit tratě Brno–Jihlava a Znojmo–Okříšky se zaústěním do stanice Třebíč. Spojka by zlepšila místní dopravní obslužnost tím, že by se východištěm vlaků do Znojma mohlo stát okresní město Třebíč místo Okříšek a sám městys Stařeč by získal nádraží blíže zastavěné části obce. Kraj Vysočina souhlasil s tím, že pošle Správě železnic žádost o zpracování studie.[7] V roce 2019 bylo navrženo zřízení zastávky nedaleko domu sv. Antonína v Moravských Budějovicích, městská rada Moravských Budějovic však neschválila zřízení zastávky. Náklady na zřízení by byly příliš vysoké. Dříve se spekulovalo o zřízení zastávky u Lesůněk, ale tam zřízení nepodpořil Kraj Vysočina.[8]
Od prosince roku 2019 byl upraven jízdní řád a nově jezdí spěšné vlaky ze Znojma do Jihlavy či Havlíčkova Brodu bez přestupu v Okříškách a s návazností na rychlíky do Prahy.[9]
Železniční trať vychází ze znojemského nádraží na sever. Jak se stáčí k západu, obchází ze severu takřka celé město po pravém břehu potoka Lesky, pod Novou nemocnicí je také nově zřízena bezbariérová zastávka Znojmo nemocnice. Až k zastávce Citonice trať vede souběžně s Gránickým potokem. Od Citonic k železniční stanici Olbramkostel prochází poli. Další úsek cesty ke stanici Šumná již vede podstatnou měrou lesem nebo po jeho okraji (Šumenský hvozd). Podobně je tomu, když trať pokračuje k severu ke Grešlovému Mýtu. Za stanicí Grešlové Mýto trať překonává Jevišovku.
Dál již trať vede v polích. Poslední zastávkou v Jihomoravském kraji jsou Blížkovice. Za nimi trať opouští okres Znojmo a vstupuje na území okresu Třebíč v kraji Vysočina.
V okrese Třebíč prochází trať mezi Častohosticemi a Vescí, při níž je zastávka. Od Vescí trať směřuje k severu a stoupá ke 440 m n. m. poblíž Lažínek. Do Moravských Budějovic vstupuje trať od jihu. Jádru města se vyhýbá k západu. Jak překoná Rokytku, potkává se s dráhou Moravské Budějovice – Jemnice a souběžně vedou do stanice Moravské Budějovice. Od Moravských Budějovic trať běží k Lukovu a Bohušicím. Za Bohušicemi se velkým obloukem dotýká Jaroměřic nad Rokytnou, jejichž železniční stanice leží v připojené obci Popovicích. V Lesůňkách překračuje trať řeku Rokytnou a běží na severozápad k zastávce Šebkovice. Dál vede na sever k Hornímu Újezdu. Další stanicí jsou Kojetice na Moravě. Dalšími dvěma výraznými oblouky trať míjí Kojetice, Mikulovice a Mikulovickou horu. Až do Okříšek pak trať udržuje víceméně přímý severozápadní směr. Ze západu míjí Mastník. Ke stařečskému nádraží trať stoupá k úpatí Zadní hory. Po jižním okraji Čechočovic trať pokračuje ke Steklému rybníku u Hvězdoňovic. V těch je poslední zastávka. Trať se od nich natáčí k přímo k severu a klesá do Okříšek. Jakmile ze západu mine kopec Strážku, sbíhá se s tratí Brno–Jihlava od Krahulova a spolu obcházejí západní a severní stranu zástavby Okříšek a ústí do okříšské stanice, v níž se obě trati spojují.
Na železniční trati Znojmo–Okříšky jsou tyto stanice a zastávky: