Dnes je Šinran Šónin velmi aktuální a zajímavé téma pro velké množství lidí na celém světě. Ať už díky svému vlivu na společnost, svému vlivu na každodenní život lidí nebo důležitosti v profesní oblasti, Šinran Šónin je tématem, které nenechává nikoho lhostejným. V tomto článku do hloubky prozkoumáme různé aspekty a perspektivy související s Šinran Šónin, analyzujeme jeho vývoj v čase, jeho dopad v různých oblastech a možné budoucí důsledky, které by mohl mít. Od svých počátků až po současnost je Šinran Šónin předmětem debat a studií a v následujících řádcích se pokusíme toto vzrušující téma osvětlit.
Šinran Šónin | |
---|---|
![]() | |
Rodné jméno | 松若磨, 松若丸 a 十八公麿 |
Narození | 21. května 1173 Hino Tandžóin |
Úmrtí | 16. ledna 1263 (ve věku 89 let) Kjóto |
Místo pohřbení | Ótani bjódó Ótani honbjó Ótani sobjó |
Povolání | bhikkhu |
Nábož. vyznání | džódo šinšú |
Choť | Ešinni Tamabi |
Děti | Zenran Kakušinni |
Rodiče | Arinori Fudžiwara |
Rod | Hino a Ótani |
Příbuzní | Noricuna Fudžiwara (adoptivní rodič) Njošin (vnuk) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Šinran Šónin (japonsky: 親鸞 Šinran; 21. května 1173 Kjóto – 16. ledna 1263 Kjóto) byl japonský buddhistický mnich, zakladatel buddhistické školy Džódo šinšú (Pravá sekta Čisté země), jež byla později obvykle nazývána Ikkó (Sekta Jediného směřování, Ikkóšú). Byl žákem Hónena, zakladatele Džódo šú (Sekta Čisté země), jiné školy japonského buddhismu.[1]
Šinranovým hlavním dílem byl spis „Pravé učení, praxe a uskutečnění cesty čisté země“ (Kendžódo šindžicu kjógjó šómonrui) dokončený v roce 1247.[2]