Šen-cung (Sung)

V dnešním světě se Šen-cung (Sung) stal zásadním problémem, který ovlivňuje různé oblasti společnosti. Jeho význam sahá od osobních po podnikové aspekty, ovlivňující rozhodování, technologický rozvoj, ekonomiku, politiku a kulturu. Bez ohledu na perspektivu, ze které se k němu přistupuje, Šen-cung (Sung) vyvolává obavy a vyvolává debaty ve všech sférách každodenního života. V tomto článku prozkoumáme různé dimenze Šen-cung (Sung) a jeho vliv na naše prostředí, analyzujeme jeho důležitost a důsledky, které má na naši současnou realitu.

Šen-cung
císař říše Sung
Portrét
Vyobrazený Šen-cung
Doba vlády25. ledna 1067 – 1. dubna 1085
Éra vládySi-ning (熙寧, 1068–1077)
Jüan-feng (元豐, 1078–1085)
Úplné jménoČao Čung-čen (趙仲鍼)
Čao Sü (趙頊, od 1063)
Chrámové jménoŠen-cung (神宗)
Posmrtné jménoTchi-jüan sien-tao fa-ku li-sien ti-te wang-kung jing-wen lie-wu čchin-žen šeng-siao chuang-ti (體元顯道法古立憲帝德王功英文烈武欽仁聖孝皇帝)[pozn. 1]
Narození25. května 1048
Kchaj-feng
Úmrtí1. dubna 1085
Kchaj-feng
PředchůdceJing-cung
NástupceČe-cung
Manželkacísařovna Siang
PotomciČao Jung (císař Če-cung);
Čao Pi, kníže Žung-mu z Wu;
Čao Ťi (císař Chuej-cung);
Čao Jü, kníže z Jen;
Čao S’, kníže Žung-sien z Čchu;
Čao S’, kníže z Jüe;
osm synů zemřelých v dětství a deset dcer
RodČao
DynastieSung
OtecJing-cung
Matkacísařovna Kao
PříbuzníPrincess Shuguo, Princess Hanguo Weiguo Dazhang, Princess Weiguo Chugo Dazhang, Princess Baoan, Zhao Hao, Zhao Yan a Čao Jün (sourozenci)
Čchin-cung[1][2], Zhao Cheng[2], Zhao Kai[3][2], Zhao Ji, Zhao Shu[2], Zhao Qi[2], Zhao Xu[2], Zhao Yu, Kao-cung[4][2], Zhao Cai, Zhao Mu, Zhao Zhi, Zhao Pu, Zhao Di[2], Zhao E[5][2], Zhao Gong, Zhao Shi[2], Zhao Zhen, Zhao Chun, Zhao Wo, Zhao Jian, Zhao Chan, Zhao Yue, Zhao Yang, Zhao Yi, Zhao Dong, Zhao Si, Zhao Tong, Zhao Bing, Zhao Cong, Zhao Xiang, Zhao Zhu, Zhao Tan, Jiade-diji[2], Rongde Diji[2], Ande Diji[2], Princess Fujin[2], Princess Cheng[2], Princess Yanguo[2], Princess Xianfu[2], Princess Shunde[2], Yifu Diji[2], Zhao Huanhuan[2], Baofu Diji[2], Renfu Diji[2], Huifu Diji[2], Yongfu Diji[2], Xianfu Diji[2], Ningfu Diji[2], Hefu Diji[2], Lingfu Diji[2], Zhao Shi[2], Zhao Shi[2], Zhao Shi[2], Zhao Shi[2], Shoushu Diji[2], Zhao Shi[2], Anshu Diji[2], Chongde Diji[2], Kangshu Diji[2], Zhao Shi[2], Baoshu Diji[2], Zhao Shi[2], Xishu Diji[2], Zhao Shi[2], Zhao Shi[2], Zhao Shi[2] a Zhao Shi[2] (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šen-cung (čínsky pchin-jinem Shénzōng, znaky 神宗; 25. května 1048 – 1. dubna 1085), vlastním jménem Čao Čung-čen (čínsky pchin-jinem Zhào Zhòngzhēn, znaky zjednodušené 赵仲鍼, tradiční 趙仲鍼), od roku 1063 Čao Sü (čínsky pchin-jinem Zhào Shǔ, znaky zjednodušené 赵顼, tradiční 趙頊) z dynastie Sung v letech 1067–1085 vládl čínské říši Sung. Byl nástupcem císaře Jing-cunga.

Vláda

Šen-cung podpořil „Novou politiku“ prosazovanou skupinou reformátorů v čele s Wang An-š'em jmenovaným do čela vlády. Wang se snažil zlepšit situaci rolníků a nezaměstnaných, kvůli čemuž je občas považován za předchůdce moderního sociálního státu.

Císař se také snažil oslabit stát Západní Sia a přikázal sungské armádě zaútočit v Kan-su. Číňané byli zprvu úspěšní, ale během bitvy o město Jung-le roku 1082 byli poraženi. Stát Západní Sia poté zesílil a zůstal i během následujících desetiletí trnem v oku sungské říše.

Za vlády Šen-cunga S'-ma Kuang, ministr studující historii předešlých tisíciletí, napsal velmi vlivnou historickou práci Úplné zrcadlo k ilustraci vlády (資治通鑒, C'-č' tchung-ťien) popisující čínskou historii od roku 403 př. n. l. do nástupu Sungů. Jinou významnou literární událostí Šen-cungovy vlády bylo vydání kompilace Sedmi vojenských klasiků (údajné diskuze mezi tchangským císařem Tchaj-cungem a jeho generálem Li Wej-kungem).[6]

Šen-cung zemřel roku 1085 v šestatřiceti letech, jeho chrámové jméno Šen-cung (神宗) znamená „Božský předek“. Na císařský trůn po něm nastoupil jeho syn Če-cung.

Rodina

Hodnost císařovny držela první manželka Šen-cunga příjmením Siang (向, 1047–1102), posmrtným jménem císařovna Čchin-šeng sien-su (欽聖獻肅皇后), později získaly status císařovny ještě matky císařů Če-cunga a Chuej-cunga. Celkem měl Šen-cung čtrnáct manželek, které mu daly čtrnáct synů, osm z nich však zemřelo v dětství:

  • Čao I (趙佾, 1069–1069), kníže z Čcheng (成王), zemřel dvanáct dní po narození;
  • Čao Ťin (赵僅, 1071–1071), kníže z Chuej (惠王), zemřel dva dny po narození;
  • Čao Ťün (赵俊, 1073–1077), kníže z Tchang (唐王);
  • Čao Šen (赵伸, 1074–1074), kníže z Pao (褒王), zemřel následující den po narození;
  • Čao Sien (赵僩, 1074–1076), kníže z Ťi (冀王);
  • Čao Jung (1076–1100), od roku 1085 císař Če-cung;
  • Čao Ťie (豫价, 1077–1078), kníže z Jü (伸王);
  • Čao Tchi (赵倜, 1078–1081), kníže z Sü (徐王);
  • Čao Pi (赵佖, 1082–1106), kníže Žung-mu z Wu (吳荣穆王);
  • Čao Wej (赵伟, 1082–1082), kníže z I (儀王);
  • Čao Ťi (1082–1135), od roku 1100 císař Chuej-cung;
  • Čao Jü (赵俁, 1083–1127), kníže z Jen (燕王);
  • Čao S’ (赵似, 1083–1106), kníže Žung-sien z Čchu (楚荣宪王);
  • Čao S’ (赵偲, 1085–1129), kníže z Jüe (越王).

Císaři se též narodilo deset dcer.

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Konečná verze jména z roku 1113.

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Emperor Shenzong of Song na anglické Wikipedii a 宋神宗 na čínské Wikipedii.

  1. ↑ Patricia Buckley Ebrey: Emperor Huizong. Harvard University Press. 9. prosince 2013. ISBN 978-0-674-72525-6.
  2. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al am an ao ap aq ar as Biografická databáze čínských historických postav.
  3. ↑ Patricia Buckley Ebrey: Emperor Huizong. Harvard University Press. 9. prosince 2013. ISBN 978-0-674-72525-6.
  4. ↑ Patricia Buckley Ebrey: Emperor Huizong. Harvard University Press. 9. prosince 2013. ISBN 978-0-674-72525-6.
  5. ↑ Patricia Buckley Ebrey: Emperor Huizong. Harvard University Press. 9. prosince 2013. ISBN 978-0-674-72525-6.
  6. ↑ SAWYER, Ralph D. The Seven Military Classics of Ancient China. New York: Basic Books, 2007. ISBN 0-465-00304-4. S. 489. (anglicky) 

Literatura

  • TWITCHETT, Denis; SMITH, Paul Jakov. The Cambridge History of China, Vol. 5 Part One: The Sung China and Its Precursors, 907-1279 AD. 1. vyd. Cambridge, New York, Melbourne, Madrid, Cape Town, Singapore, Sao Paulo, Delhi: Cambridge University Press, 2009. 1128 s. ISBN 0521812488, ISBN 978-0521812481. (anglicky) 

Externí odkazy

Říše Sung
Dynastie Sung
Seznam císařů
Severní Sung
Jižní Sung
Témata