Řehoty je téma, které v dnešní společnosti vyvolalo velký zájem a diskusi. S pokrokem v technologii a změnami ve způsobu, jakým spolu souvisíme, převzal Řehoty důležitou roli v každodenním životě lidí. Od svých počátků až po svůj vliv na současnost Řehoty vyznačoval před a po v různých aspektech života, od ekonomie po politiku. V tomto článku prozkoumáme důležitost a důsledky Řehoty dnes a také jeho důsledky v budoucnu.
Řehoty | |
---|---|
Řehoty čp. 7 | |
Lokalita | |
Charakter | vesnice |
Obec | Králíky |
Okres | Hradec Králové |
Kraj | Královéhradecký kraj |
Historická země | Čechy |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 50°15′27″ s. š., 15°32′56″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 54 (2021)[1] |
Katastrální území | Králíky u Nového Bydžova (1 km²) |
Nadmořská výška | 230 m n. m. |
PSČ | 50401 |
Počet domů | 28 (2011)[2] |
![]() ![]() Řehoty | |
Další údaje | |
Kód části obce | 72524 |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Řehoty (německy Rehota) jsou vesnice na Novobydžovsku.
Historicky byla zmiňována jako osada patřící ke vsi Prasku (asi 2 km jižně) spadající pod okres Nový Bydžov a farnost Metličany, teprve od roku 1960 je administrativně přičleněna ke Králíkům (asi 1 km západně) a spadá pod okres Hradec Králové. Leží asi 4,5 km severovýchodně od Nového Bydžova.
O vzniku vesnice nejsou písemné zmínky, odhaduje se na 11. až 12. století podle staročeského názvu. První písemnou zmínkou je prodej[3] 25. března 1549, kdy město Nový Bydžov odkoupilo od Pernštejnů vsi Prasek s Řehoty a Zdechovice. Roku 1623 je vesnice zmiňována jako pustá, pozemky patřily k Prasku. Obnovení vesnice bylo součástí Raabovy reformy, na zbořeništi se usídlili tři familianti a vesnice se začala rozrůstat. Největšího rozmachu dosáhla v 19. století.
Dnes žije ve vesnici trvale 55 obyvatel.