Římská villa

V moderním světě se Římská villa stal tématem obecného zájmu kvůli jeho dopadu na různé aspekty společnosti. Od svého vlivu na ekonomiku až po význam v technologii a kultuře představuje Římská villa bod obratu v našem způsobu chápání světa. Jeho význam překonal geografické bariéry a vyvolal celosvětovou debatu o jeho významu a dopadech. V tomto článku prozkoumáme mnoho aspektů Římská villa a jeho roli v dnešní společnosti, analyzujeme jeho účinky a budoucnost v měnícím se a dynamickém kontextu.

Možná hledáte: Velká louka (Bratislava), archeologická lokalita v bratislavské městské části Dúbravka.
Model venkovské villy rustica

Villa se ve starověkém Římě nazývalo venkovské stavení s přilehlými pozemky, obývané příslušníky vyšších tříd.[1] Vyloženě městské villy se nazývaly ve starověkém Římě jako domus. Rozlišují se čtyři typy vill:

  • Villa rustica – představovala statek tvořený vedle hlavní budovy také prostory pro hospodářskou činnost a pro ubytování otroků. Velikost a výstavnost záležela na tom, jestli areál obývá správce nebo majitel.
  • Villa urbana – bylo venkovské či maloměstské sídlo poskytující svým obyvatelům pohodlí městského života. Často šlo o atriový dům s peristylem a hospodářsko-výrobními prostory. Příkladem je Hadriánova vila v dnešní italské obci Tivoli.
  • Villa suburbana – byl v podstatě „letohrádek", šlo o přepychové, často rozsáhlé, venkovské sídlo. To spojovalo komfort městského domu a přírodu.
  • Villa maritima – ležela při mořském pobřeží.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Roman domestic architecture (villa) (article). Khan Academy . . Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • MAREK, Václav; OLIVA, Pavel; CHARVÁT, Petr. Encyklopedie dějiny starověku. Praha: Libri, 2008. ISBN 978-80-7277-201-8

Související články

Externí odkazy