V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Řád Vasův, který pokryje vše od jeho historického původu až po jeho dnešní význam. _Var1 představuje téma, které upoutalo pozornost mnoha vědců a odborníků v oboru a probudilo rostoucí zájem o různé oblasti vědění. V následujících několika řádcích prozkoumáme mnohostranné aspekty a dimenze Řád Vasův, analyzujeme jeho dopad na společnost a jeho vliv v různých kontextech. Ponoříme se do jeho hlubokého významu a prodiskutujeme jeho důsledky a dopady na současné panorama. Prostřednictvím tohoto podrobného průzkumu se snažíme osvětlit Řád Vasův a ponořit se do jeho podstaty a nabídnout čtenáři obohacující a poučný pohled na toto vzrušující téma.
Vasův řád | |
---|---|
Kungliga Vasaorden | |
![]() | |
Uděluje![]() Švédský panovník | |
Typ | záslužný řád |
Založeno | 29. května 1772 |
Zrušeno | 1974 |
Stát | ![]() |
Dynastie | ![]() |
Způsobilost | občané Švédska |
Uděluje se za | službu státu a společnosti |
Status | nadále neudílen |
Zakladatel | Gustav III. |
Hlava řádu | švédský panovník |
Třídy | komandér velkokříže komandér I. třídy komandér rytíř/členka I. třídy rytíř/členka |
Postnominální písmena | KmstkVO, KVO1kl, KVO, RVO1kl/LVO1kl, RVO/LVO |
Statistiky | |
Poprvé uděleno | 1772 |
Ostatní vyznamenání | |
Vyšší | Řád polární hvězdy |
Nižší | Řád Karla XIII. |
![]() Řádová hvězda | |
![]() |
Řád Vasův,[1] celým názvem Královský řád Vasův (švédsky Kungliga Vasaorden), je švédský řád, který byl udílen občanům Švédska za službu státu a společnosti zejména v oblasti zemědělství, těžby a obchodu. Založen byl roku 1772 králem Gustavem III.
Tento řád byl založen švédským králem Gustavem III. dne 29. května 1772. Udílen byl občanům Švédska za služby státu a národu zejména v zemědělství, těžařství a obchodu. Jmenování do řádu nebylo omezeno původem či dosaženým vzděláním. Na rozdíl od Řádu polární hvězdy, který byl udílen pouze vyškoleným profesionálům, mohl být tento řád udělen komukoliv.[2] Do založení Řádu svatého Olafa v roce 1847 králem Oskarem I. byl Řád Vasův často udílen Norům.[3] Od roku 1974 již není řád nadále udílen.[4] Oficiálně byl prohlášen za spící řád stejně jako Řád meče. V roce 2019 byl parlamentní výbor pověřen vypracováním pokynů, jak by mohly být tyto řády opětovně začleněny do systému švédských státních vyznamenání a jak by mohli být občané Švédska do těchto řádů znovu jmenováni.[5]
Řád je udílen v pěti třídách:
Řádový řetěz je zlatý a skládá se ze čtyř snopů (znak krále Gustava I. Vasy), čtyř listů bíle smaltovaný listů kopřivy, nesoucích bílo-červený štít, který je znakem Holštýnska, kde se narodil otec krále Gustava III. Adolf I. Fridrich, a osm modrých erbů se třemi korunkami, které jsou znakem Švédska, každý lemuje caduceus a dva rohy hojnosti.
Řádový odznak má tvar bíle smaltovaného maltézského kříže, který je v nejnižší třídě stříbrný, v případě vyšších tříd pozlacený. Hroty jsou zakončeny kuličkami. Mezi rameny kříže jsou královské korunky. Uprostřed je oválný medailon se zlatým snopem na černě smaltovaném pozadí. Okolo je červeně smaltovaný lem s nápisem. Ke stuze či řetězu je odznak připojen pomocí přechodového prvku ve tvaru královské koruny. Původně se řádový odznak skládal pouze z oválného medailonu.
Řádová hvězda má tvar maltézského kříže se stříbrným snopem uprostřed.
Stuha je zelená.
Původně k insigniím patřila také zeleno-bílá róba, která se nosila při slavnostních příležitostech, například v kapitole řádu. Oblečení zahrnovalo zelené kalhoty a zelený kabát s polstrovanými rameny, obě části s bílým lemováním, bílou šerpou se zlatým okrajem kolem pasu a zeleným pláštěm s bílou podšívkou. Na levé straně hrudi byla vyšívaná řádová hvězda. Dále k obleku patřil černý cylindr se zlatým páskem a chocholem z bílého pštrosího pera a černého pera volavky a pár zelených bot se zlacenými ostruhami.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Order of Vasa na anglické Wikipedii.