Řád Takova

Tento článek se bude zabývat tématem Řád Takova, které v současnosti vyvolalo velký zájem a diskusi. Řád Takova je relevantní téma v dnešní společnosti, protože ovlivňuje různé oblasti každodenního života. V průběhu historie byl Řád Takova předmětem analýzy a úvah, vyvolával protichůdné názory a vyvolával širokou škálu reakcí. V tomto smyslu je klíčové důkladně analyzovat Řád Takova, abychom pochopili jeho dopad na společnost a prozkoumali možná řešení nebo přístupy k řešení tohoto problému. S cílem poskytnout komplexní a obohacující vizi bude tento článek shromažďovat různé pohledy a argumenty související s Řád Takova s cílem nabídnout globální a reflexivní pohled na tuto problematiku.

Řád Takova
Орден Таковског крста
Uděluje

Srbské knížectví a Srbské království
Založeno22. května 1865
StátKrálovství Srbů, Chorvatů a Slovinců Srbské knížectví
Srbské královstvíSrbské království Srbské království
HesloZa víru, knížete a vlast
Způsobilostza zásluhy válečným veteránům
Statusnadále neudílen
ZakladatelMichal Obrenović III.
Třídyvelkokříž
velkodůstojník
komtur
důstojník
rytíř
Popiszlatý, bíle smaltovaný maltézský kříž (zakončený kuličkami), převýšený knížecí korunkou;
hvězda je stříbrná, osmicípá a s odznakem řádu na středu bez korunky
Statistiky
Poprvé uděleno1865
Naposled uděleno1903
Celkem udělenonení známo
Ostatní vyznamenání
Vyššínení (před 1883)
Řád bílého orla (1883–1903)
Nižšínení (před 1883)
Řád svatého Sávy (1883–1903)

Řád Takova nebo Takovský řád (někdy také Řád kříže Takova) byl srbský záslužný řád založený v roce 1865 srbským knížetem Michalem Obrenovićem III., jako upomínku na 50. výročí druhého srbského povstání z roku 1815, proti Osmanské říši, které zajistilo Srbům nezávislost. Řád nesl název podle vesnice Takovo, kde povstání začalo.

Roku 1878 byl řád rozšířen do 5 tříd a uděloval se za vojenské zásluhy.

Řád byl po palácovém převratu a změně vládnoucí dynastie v roce 1903 zrušen, jelikož připomínal předchozí dynastii Obrenovićů.

Vzhled a provedení

Odznakem řádu je zlatý, bíle smaltovaný maltézský kříž (zakončený kuličkami), převýšený knížecí korunkou. Mezi rameny kříže je umístěn zlatý ondřejský kříž, na jehož ramenech je umístěn zelený vavřínový věnec, který se dotýká i kuliček na koncích maltézského kříže. V červeném středovém medailonku je ve zlatě iniciál zakladatele, obtočený modrou stuhou s nápisem v srbštině: Za víru, knížete a vlast.

Revers znázorňuje znak srbského knížectví (srbský znak na knížecím plášti a korunou). Za válečné zásluhy se přidávaly zkřížené meče pod korunku.

Hvězda je stříbrná, osmicípá a s odznakem řádu na středu bez korunky.

Stuha je červená s modro-bílými postranními pruhy, za válečné zásluhy se udělovala výlučně červená stuha.

Dělení

  • velkokříž - velkostuha k pravému boku, hvězda
  • velkodůstojník - stuha u krku, menší hvězda
  • komandér - stuha u krku
  • důstojník - stužka na prsou
  • rytíř - stužka na prsou, nesmaltovaný kříž, bez korunky

Literatura

  • LOBKOWICZ, František. Encyklopedie řádů a vyznamenání. Praha: Libri, 1999. 255 s. ISBN 80-85983-71-0. 

Související články

Externí odkazy