Ġgantija

V tomto článku prozkoumáme téma Ġgantija a jeho dopad na současnou společnost. Od svého vzniku až po současnou evoluci hraje Ġgantija zásadní roli v různých aspektech každodenního života. Během této analýzy prozkoumáme různé aspekty, které tvoří Ġgantija, a také jeho vliv na kulturu, ekonomiku a technologii. Dále se také budeme zabývat etickými a sociálními důsledky spojenými s Ġgantija a také možnými budoucími perspektivami. S multidisciplinárním přístupem se tento článek snaží nabídnout komplexní pohled na Ġgantija a jeho význam v moderním světě.

Oltáře u stěny levé (jihozápadní) větší apsidy hlavního chrámu Ġgantije (pohled z východu)

Ġgantija , psáno také Ggantija („Věž obrů“), je prehistorický chrám na maltském ostrově Gozo, nejstarší z chrámů megalitické kultury Malty a jeden z nejstarších na světě vůbec. Stavba chrámu se datuje do období 3600–3400 př. n. l. Svatyně je tvořena 2 chrámy: větším jižním (přesněji jihozápadním) a menším severním (přesněji severovýchodním), které jsou mohutnou zdí, jež je obklopuje, spojeny v jeden.

Popis

Plánek komplexu

Mohutnost chrámu, jeho „nadlidské“ proporce, se odráží i v jeho jméně (prvně je zmiňováno roku 1647), které mu kdysi dal pověrčivý lid.

Literatura

  • FREEDEN, Joachim von. Malta und die Baukunst seiner Megalith-Tempel. Darmstadt: Wiss. Buchges., 1993. ISBN 3-534-11012-9. (německy) 
  • VANÍČEK, Zdeněk. Neolitické chrámy. Lidé a Země. Leden 1996, roč. 45, čís. 1, s. 38–41. ISSN 0024-2896. 

Související články

Externí odkazy