Českobudějovický jazykový ostrov

Dnes je Českobudějovický jazykový ostrov tématem, které vzbuzuje velký zájem a diskuse v různých oblastech společnosti. Jeho význam a dopad vyvolaly protichůdné názory a vedly k řadě studií a výzkumů, které se snaží ponořit hlouběji do jeho důsledků. Českobudějovický jazykový ostrov je bezpochyby problém, který se neustále vyvíjí a přizpůsobuje se změnám a výzvám dnešního světa. Prostřednictvím tohoto článku prozkoumáme různé pohledy a přístupy k Českobudějovický jazykový ostrov s cílem analyzovat jeho důležitost a pochopit jeho vliv na náš každodenní život.

Českobudějovický (nebo Budějovický) jazykový ostrov, německy Budweiser Sprachinsel, byla německojazyčná enkláva v jižních Čechách na území Českých Budějovic a nejbližšího okolí. Genezí a charakterem se jednalo o podobný případ jako brněnský nebo olomoucký jazykový ostrov. Koncem 19. století se v něm ještě vyskytovala sídla téměř čistě německá, během první poloviny 20. století podíl Němců rychle klesal. Vysídlením Němců po druhé světové válce pak jazykový ostrov zcela zanikl.[1]

Obce

S německou převahou v roce 1880

S německou převahou v roce 1931

  • Haklovy Dvory
  • Roudné[1]

Reference

  1. a b Češi a Němci | ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC. encyklopedie.c-budejovice.cz . . Dostupné online.