V dnešním světě se Česko-slovenské jazyky stal relevantním tématem zájmu velkého množství lidí. Význam Česko-slovenské jazyky se odráží v jeho dopadu na různé aspekty každodenního života, od zdraví po ekonomiku a politiku. Jeho vliv sahá od osobní až po globální úroveň a jeho relevance nezůstává bez povšimnutí. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty a dimenze Česko-slovenské jazyky, analyzujeme jeho důsledky a jeho roli v dnešní společnosti.
Jako česko-slovenské jazyky lze označit podskupinu západoslovanských jazyků, kterými se mluví především na územích současného Česka a Slovenska a jejich historických územích, například Československa. Skupina jazyků je na souvislém prostoru mezi sebou značně příbuzná. Pro nejsilnější zastoupení češtiny a slovenštiny je pojmenována po nich.
První republika uzákonila v roce 1920 československý jazyk jako státní, oficiální jazyk republiky. V českých zemích českoslovenštinu představovala čeština, na Slovensku slovenština s tím, že šlo o dvě formy jednoho jazyka a podání v češtině mohla být vyřízena ve slovenštině a naopak.[1]
Do této skupiny jazyků patří: