V tomto článku se ponoříme do tématu Čeňkova pila, protože je to aspekt, který se v poslední době stal velmi aktuálním. Z různých úhlů pohledu Čeňkova pila ovlivnil společnost a vyvolal debaty v různých oblastech. Proto je nezbytné podrobně prozkoumat implikace a důsledky, které Čeňkova pila obnáší, a také analyzovat možná řešení nebo alternativy. Kromě toho se budeme zabývat různými názory odborníků v oboru, kteří zdůrazní relevantní aspekty, které pomohou lépe porozumět důležitosti Čeňkova pila v naší současné realitě.
Čeňkova pila | |
---|---|
![]() Objekt původní Čeňkovy pily s náhonem | |
Základní informace | |
Výstavba | 1868–1870 |
Poloha | |
Adresa | Svojše, ![]() |
Souřadnice | 49°6′34,92″ s. š., 13°29′35,16″ v. d. |
Další informace | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Čeňkova pila byla vodní pila na řece Vydře, před jejím soutokem s Křemelnou.
Nacházela se na pravém břehu v nadmořské výšce 630 m, v katastrálním území Svojše města Rejštejn. Nechal ji postavit pražský obchodník se dřevem Čeněk Bubeníček. Jedná se o pilu na vodní pohon, která zpracovávala šumavské dřevo z okolních lesů. Též se jí říkalo Bubeníčkova pila, ale již v 80. letech 19. století bylo běžné označení Čeňkova pila (německy Vincenzsäge).[1]
V roce 1912 byla z rozhodnutí města Kašperské Hory na prodlouženém náhonu vystavěna malá vodní elektrárna Čeňkova pila. V roce 1937 se zhruba 400 metrů proti proudu Vydry začalo se stavbou nové vodní elektrárny Vydra, jež byla po dvou letech uvedena do provozu a dnes patří mezi naše nejvýznamnější technické památky.
Elektrárna Čeňkova pila je od roku 1995 chráněna jako kulturní památka ČR.
Během svého pobytu na Sušicku v roce 1867 zde strávil několik dnů na pozvání Čeňka Bubeníčka Bedřich Smetana.[2]