Časová pásma ve Španělsku

V tomto článku prozkoumáme Časová pásma ve Španělsku a jeho dopad v různých kontextech. Od svého vzniku až po současnou evoluci byl Časová pásma ve Španělsku předmětem zájmu a debat v různých oblastech. Budeme analyzovat jeho význam v současné společnosti, jeho význam v akademické oblasti a jeho vliv na technologický rozvoj. Kromě toho prozkoumáme, jak Časová pásma ve Španělsku v průběhu času formoval názory a postoje lidí a jak je i nadále referenčním bodem v dnešním světě. Doufáme, že prostřednictvím této komplexní analýzy objasníme Časová pásma ve Španělsku a poskytneme úplnější pohled na jeho dopad na každodenní život.

Časová pásma ve Španělsku pokrývají délkový rozsah 22°29', což odpovídá časovému rozdílu nejvýchodnějšího a nejzápadnějšího cípu (včetně ostrovů) území Španělska 1,5 hodiny. Platí zde časové pásmo UTC+1 s úpravou pro Kanárské ostrovy, kde je zaveden čas UTC 0. Na celém území se pravidelně aplikuje sezónní změna času.

Standardizovaný čas

Podle královského dekretu 2781 z roku 1976 je zákonný čas ve Španělsku definován ve vztahu k UTC[1] a v souladu s článkem 149 španělské ústavy z roku 1978 je určení oficiálního času v kompetenci státu.[2] Zákonný čas je stanoven od roku 1940 na UTC+1,[3] přičemž na Kanárských ostrovech je čas oproti němu hodinu posunut.[4]

Hranice

Hranice mezi zónami nejsou definovány. Definice odlišnosti pro Kanárské ostrovy je vzhledem ke geografii Španělska jednoznačná.

Sezónní změna času

Současně platná sezónní změna času (Hora de Verano) je zavedena od roku 1974[5] a během ní je čas na celém území posunut o jednu hodinu dopředu oproti standardnímu času. Přechod na tento čas nastává stejně jako v celé Evropské unii poslední březnovou neděli, kdy se ve 2 hod. posouvá čas o jednu hodinu dopředu, a končí poslední říjnovou neděli, kdy se ve 2 hod. posouvá čas o jednu hodinu zpět.

Nestandardizovaný čas

Ve Španělsku se vedou soustavně diskuse o návratu k původnímu stavu z první poloviny 20. století, kdy platil čas UTC 0.[6] V současné době probíhají ekonomické analýzy, jaký by měl tento posun ekonomický dopad. Podle současných údajů přináší současná úprava roční úsporu 60 mil. €,[7] což něco víc než 1 € na jednoho obyvatele. Situace je palčivá zejména v Galicii,[8] jejíž nejzápadnější výspa leží na západním poledníku 9°15'46" a poledne středního slunečního dne tam nastává 1.37 hodiny po oficiálním poledni a v létě to je dokonce 2.37 hodin.[9]

Debata o úpravě časového pásma dostává i politický kontext, protože současný čas byl zaveden za Frankovy diktatury,[10] přičemž se zapomíná, že poprvé tento čas zavedli republikáni o dva roky dříve.[2]

Historie

Před přijetím jednotného času se ve Španělsku používal místní sluneční čas, jak bylo obvyklé až do Evropské geodetické konference, která se konala ve Římě v roce 1883. Ve Španělsku byl jednotný čas zaveden od 1. ledna 1901 jako čas odpovídající greenwichskému poledníku a týkal se pošty, telegrafů, telefonů, železnice, ministerských úřadů a jejich poboček, a to pouze na pevnině a Baleárských ostrovech, nikoli na jiných ostrovech nebo španělských územích v Africe.[2] Mimo to definoval den od 0 do 24 hodin a odstranil tak přetrvávající nejednoznačnost, kdy začíná nový den.[4] Už před tím existoval jednotný čas na železnici a měl hodnotu +0.15, což odpovídá střednímu času poledníku 3°45' západní délky, tedy přibližně poloze poledníku procházejícího Madridem. V průběhu doby byly vydány rozličné regulativy upravující používání času ve Španělsku. Mají nejednotné formulace a střídají se v nich termíny jako zákonný čas (hora legal), oficiální čas (hora oficial) a civilní čas (hora civil), což má za následek obtížnou interpretaci.

15. dubna 1918 byl poprvé zaveden letní čas (UTC+1) a tak to platilo ještě v roce 1919. V roce 1922 byl zákonný čas upraven o hodinu dozadu (UTC-1) na Kanárských ostrovech.[4] Španělsko se vrátilo k letnímu času v roce 1924 a ten platil až do roku 1929 a poslední královské vlády už nevydaly příslušné vyhlášky.[2] Zvláštní situace nastala během občanské války, kdy jak nacionalističtí povstalci, tak i republikánská vláda vyhlásili letní čas. Přitom se ale jeho platnosti lišila, dokonce v roce 1938 vyhlásili republikáni letní čas posunutý o dvě hodiny na UTC+2 a na zimu ho vrátili jen o hodinu zpět, čímž ve skutečnosti posunuli Španělsko do pásma středoevropského času.

Letní čas po dobu občanské války[2]
Rok Republika Povstalci
začátek konec čas začátek konec čas
1937 16. červen 2. říjen UTC+1 22. květen 2. říjen UTC+1
1938 2. duben 30. duben UTC+1 26. březen 1. říjen UTC+1
30. duben 2. říjen UTC+2[p 1]

Po vítězství povstalců byl letní čas zaveden v roce 1939 a o rok později už ne, protože již platil příkaz, kterým, se ve Španělsku počínaje 16. březnem zavedl středoevropský čas natrvalo.[3] Letní čas se znovu zavedl roku 1942 a platil až do roku 1949. Obnoven byl až po více než dvaceti letech v roce 1974[5] jako důsledek ropné krize, přičemž Španělsko zavedlo tuto úpravu rychleji než ostatní západoevropské země (Francie 1976, Portugalsko 1977),[2] a tato úprava platí doposud (2015).

Národní čas

Za národní čas se běžně bere čas pevninské části Španělska, a tak se i hlásí v rozhlase s dodatkem „…a o jednu hodinu méně na Kanárských ostrovech.“[11]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Poté se čas nevrátil na zákonný čas, ale na UTC+1.

Reference

  1. ↑ REAL DECRETO 21811/976, de 30 de octubre por el que la escala de tiempo universal coordinado, que actualmente mantiene el Instituto to y Observatorio de Marina, se considerara en lo sucésivo como base nacional de la Hora Legal en España.. In: Boletín oficial del estado. Madrid: Agencia Estatal BOLETÍN OFICIAL DEL ESTADO, 1976-04-06. Dostupné online. Číslo 294. S. 24503. (španělsky)
  2. ↑ a b c d e f PLANESAS BIGAS, Pere. La Hora Oficial en España y sus Cambios. In: Observatorio Astronómico Nacional de España. Anuario del Observatorio Astronómico de Madrid. Madrid: CENTRO NACIONAL DE INFORMACION GEOGRAFICA, 2013. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-30. ISSN 0373-5125. Ročník 1. S. 373–402. (španělsky)
  3. ↑ a b ORDEN de 7 de marzo de 1940 sobre adelantó de la hora, legal en 60 minutos a partir del 16 de los corrientes. In: Boletín oficial del estado. Madrid: Agencia Estatal BOLETÍN OFICIAL DEL ESTADO, 1940-03-08. Dostupné online. Číslo 68. S. 1675–1676. (španělsky)
  4. ↑ a b c ARANDA MENDÍAZ, Manuel; GALVÁN RODRÍGUEZ, Eduardo. Una hora menos en Canarias: apunte histórico-jurídico . Cabildo de Fuerteventura. Servicio de Publicaciones, 1997 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. (španělsky) 
  5. ↑ a b ORDEN de 5 de abril de 1974 sobre adelantamiento de la hora legal en relación con la solar. In: Boletín oficial del estado. Madrid: Agencia Estatal BOLETÍN OFICIAL DEL ESTADO, 1974-04-06. Dostupné online. Číslo 83. S. 7078. (španělsky)
  6. ↑ CIARAN, Giles. Spain Time Zone Change Debated By Spanish Lawmakers . The Huffington Post, 2013-09-26, rev. 2013-11-26 . Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ MARTÍNEZ LÓPEZ, Diego. CARTAS AL DIRECTOR: El cambio horario . El País S.L., 2007-03-28 . Dostupné online. (španělsky) 
  8. ↑ El BNG vuelve a pedir en el Senado un huso horario gallego . LA VOZ DE GALICIA S.A., 2007-10-29 . Dostupné online. (španělsky) 
  9. ↑ Amanece muy pronto por aquí: mapa de la desviación entre la hora solar y la oficial . WordPress.com, 2012-08-10 . Dostupné online. (španělsky) 
  10. ↑ Franco desfasó el horario español para sintonizar con los nazis . Diario Público, 2013-04-02 . Dostupné online. (španělsky) 
  11. ↑ PARDELLAS, José Antonio. El origen del "una hora menos en Canarias" . curistoria.com, 2010-10-30 . Dostupné online. (španělsky) 

Externí odkazy