Územní jednotka

V dnešní době je Územní jednotka tématem, které ve společnosti získalo velký význam. Ať už jde o dopad na ekonomiku, vliv na populární kulturu nebo roli v historii, Územní jednotka upoutal pozornost lidí všech věkových kategorií a prostředí. Od svého vzniku je Územní jednotka předmětem debat a analýz, přičemž protichůdné názory vedly k vášnivým diskusím. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Územní jednotka a jeho dopad na různé oblasti každodenního života. Prostřednictvím hluboké analýzy a podrobného výzkumu se budeme snažit lépe porozumět důležitosti Územní jednotka a tomu, jak formovala svět, který dnes známe.

Územní jednotka je právní pojem označující celek nějakého území, který má něco společného.

Může ale nemusí mít právní subjektivitu. Územní jednotka suverénních zemí je stanovena zákonem.

Územní jednotky v Česku

Většina územních jednotek byla stanovena zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon byl ode dne 1. ledna 2021 nahrazen novým zákonem o územně správním členěním státu.

V ČR existují tyto územní jednotky:

  1. osada
  2. městská část/obvod
  3. obec – základní územní samosprávný celek
  4. vojenský újezd
  5. okres
  6. samosprávný kraj – vyšší územní samosprávný celek (VÚSC)[1]
  7. územní kraje[2][3]
  8. region soudržnosti
  9. stát

Na rozdíl od správního obvodu, který je pouhou hranicí územní působnosti správního úřadu, je územní jednotka celkem, např. několika obcí. Malé okresy tedy územní jednotkou nejsou, nýbrž se jedná o pouhé správní obvody městských úřadů s rozšířenou působností.

Územní jednotky v jiných zemích

Odkazy

Reference

  1. ↑ článek 1 ústavního zákona o vytvoření vyšších územních samosprávných celků
  2. ↑ zaniknou 1. ledna 2021
  3. ↑ § 11 zákona o územně správním členění státu

Související články

Externí odkazy