V tomto článku se chystáme prozkoumat a analyzovat Újezd (Albrechtice nad Vltavou) z různých úhlů a perspektiv. Újezd (Albrechtice nad Vltavou) je téma, které v dnešní společnosti vzbudilo velký zájem a debatu, což nás motivuje ponořit se do jeho aktuálnosti a dopadu v různých kontextech. Prostřednictvím této analýzy se budeme snažit porozumět důležitosti Újezd (Albrechtice nad Vltavou) a tomu, jak ovlivňuje životy lidí, kulturu a společnost obecně. Za tímto účelem prozkoumáme různé názory a argumenty s cílem vytvořit úplný a obohacující přehled o daném tématu. Doufáme, že tento článek poslouží jako výchozí bod pro hlubší reflexi a lepší pochopení Újezd (Albrechtice nad Vltavou).
Újezd | |
---|---|
![]() Kaple v Újezdě | |
Lokalita | |
Charakter | vesnice |
Obec | Albrechtice nad Vltavou |
Okres | Písek |
Kraj | Jihočeský kraj |
Historická země | Čechy |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 49°14′3″ s. š., 14°21′27″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 51 (2021)[1] |
Katastrální území | Albrechtice nad Vltavou (13,01 km²) |
PSČ | 375 01 |
Počet domů | 47 (2021)[2][3] |
![]() ![]() Újezd | |
Další údaje | |
Kód části obce | 272 |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Újezd je vesnice, část obce Albrechtice nad Vltavou v okrese Písek v Jihočeském kraji. Nachází se asi 4,5 kilometru jihovýchodně od Albrechtic nad Vltavou. Celý Újezd se dělí na několik částí – Spálená, Kolna, Mezerka, Dvůr a Hrad. V části hrad jsou patrné zbytky středověkého hradu. V dnešní době vesnice vyniká zejména chovem koní, který zužitkoval veškerou zemědělskou půdu v okolí. Chovy koní jsou dva, jeden v části zvané Dvůr, druhý pak v části Spálená. Vesnicí prochází červená turistická značka KČT. Významným podnikem v okolí je také blízký kamenolom. Újezd leží v katastrálním území Albrechtice nad Vltavou o výměře 13,01 km².[4]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1332.[5]
V historii byla vesnice osídlena především zemědělci a voraři, díky blízké řece Vltavě k Újezdu patřil i vorařský hostinec pana Hrdličky, takzvaný splaz a také vaziště vorů. Plavecké řemeslo ve vsi vymizelo s příchodem první mechanizace do lesnictví, smrtelnou ránu mu ovšem zasadila stavba přehrady Orlík, jejíž vzedmutí hladiny dosahuje až k Újezdu. Orná půda v okolí je v dnešní době využívaná jako pastviny pro výše zmíněné chovy koní.
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 282 | 281 | 226 | 243 | 244 | 218 | 188 | 134 | 124 | 102 | 68 | 42 | 28 | 57 | 51 |
Počet domů | 42 | 43 | 43 | 43 | 44 | 43 | 44 | 44 | 44 | 32 | 26 | 37 | 45 | 55 | 47 |
Název lokality Hrad je odvozen od skutečnosti, že ve středověku zde stával hrad jménem Újezdec (některé prameny uvádějí název Kozí Hrad). První pojmenování Újezdec se objevuje na začátku 14. století, kdy toto území patřilo králi, později připadá Záviši z Robné. Zpustl v průběhu první poloviny 16. století, protože tehdejší majitelé na hradě nesídlili a při prodeji Janu Malovci z Malovic je roku 1548 uváděn jako pustý.[8] Hrad poté posloužil jako zdroj stavebního materiálu a byl rozebrán. Některé domy v části hrad dodnes využívají hradní sklepení jako sklep.