Úřední dílo

Vzhled přesunout do postranního panelu skrýt

Úřední dílo je dílo, které může jinak naplňovat všechny znaky autorského díla, ale u kterého je z důvodu veřejného zájmu jeho autorskoprávní ochrana zcela vyloučena. Nejde tedy o jeho omezení na základě smluvní nebo zákonné licence, ale o stav, kdy dílo vůbec nepodléhá úpravě autorského práva.

Autor úředního díla přitom nemusí o svá práva k dílu přijít hned na počátku, existují také situace, např. při vytváření obecní symboliky, kdy se původní autorské dílo následně „zúřední“, takže svou dosavadní autorskoprávní ochranu ztratí až poté.

Vymezení úředního díla

V České republice úřední díla vymezuje ustanovení § 3 písm. a) autorského zákona na několika zřejmých příkladech:

• právní předpisy (nejen české, ale např. i evropské, a také mezinárodní smlouvy)
• rozhodnutí (vydaná v rámci výkonu veřejné moci, včetně rozhodčích nálezů)
• opatření obecné povahy
• veřejné listiny
• veřejně přístupné rejstříky a sbírky listin (veřejné rejstříky právnických a fyzických osob, katastr nemovitostí, rejstříky předmětů duševního vlastnictví apod.); chráněna jsou však už samostatná autorská díla obsažená v uložených listinách
• sněmovní a senátní publikace (písemné podklady pro jednání a těsnopisecké záznamy z nich)
• obecní kroniky
• státní symboly a symboly obcí a krajů

Úředními díly ovšem nejsou jen díla hotová, dokončená na základě řádného úředního postupu, ale i jen jejich návrhy a nehotové materiály, včetně přípravné úřední dokumentace, např. návrhy zákonů včetně jejich důvodových zpráv. Autorskoprávní ochranu také postrádají překlady úředních děl, musí však být určena přímo k úředním účelům, nikoli soukromým.

Navíc jde kromě tohoto demonstrativního výčtu i o další podobná díla, u nichž je veřejný zájem na vyloučení autorskoprávní ochrany, tedy na tom, aby k nim měla veřejnost neomezený přístup a aby taková díla mohla být dále šířena. Protože je ale status úředního díla zásahem do jinak automatického autorského práva a působí tedy autorovi újmu na jeho osobních i majetkových právech, je zde nutný restriktivní (zužující) výklad. V každém konkrétním případě je proto vždy zapotřebí zkoumat, jestli je naplněn veřejný zájem a zda má dílo úřední povahu. Půjde zejména o peníze (bankovky a mince, patrně však už ne pamětní mince) nebo o zápisy a protokoly z úředních jednání.

Reference

1. ↑ a b c d e f g TELEC, Ivo; TŮMA, Pavel. Autorský zákon. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2007. ISBN 978-80-7179-608-4. S. 71–82. 

TDKIV: 000001064